Americký architekt Robert Venturi je po smrti
Americký architekt a teoretik Robert Venturi zemřel včera ve svém domě ve Philadelphii ve věku devadesát tři let. Venturiho knihy a stavby se staly v šedesátých letech manifesty architektonického postmodernismu. Tvůrce ke konci života trpěl Alzheimerovou chorobou.
Méně je nuda
Venturiho proslavila kniha Složitost a protiklad v architektuře z roku 1966. Ta byla zásadní kritikou mezinárodního stylu a obhajovala ornament, historické formy i humor jako nutnou součást moderní architektury. Kniha se brzy po uvedení na trh stala bestsellerem. Věhlasná je jeho parafráze Miesova citátu: "Less is a bore" - "Méně je nuda". Venturi bývá často historiky architektury označován jako otec postmoderny. To však on sám popřel v roce 1991, když prohlásil, že nikdy postmodernistou nebyl.
Venturi přišel na svět ve Philadelphii jako jedináček. Architektonické vzdělání orientované na památkovou péči získal na univerzitě v Princetonu. Tamější neogotický kampus si jako student zamiloval. Po studiích pracoval v ateliérech Eero Saarinena a Louise Kahna. Dva roky strávil jako stipendista v Římě, kde se věnoval studiu renesanční architektury.
Manifest postmodernismu
Později, v roce 1954 vyučoval na Princetonu, kde potkal tehdy čerstvě ovdovělou Denise Scott-Brownovou. Ta mu byla až do smrti tvůrčí i životní oporou. Sezdáni však byli až v roce 1967. Kromě knih je proslavila i realizace domu pro Venturiho matku, tzv. Vanna Venturi House. Stavba se stala manifestem nastupujícího postmodernismu.
Venturiho dílo se stalo u odborné veřejnosti terčem kritiky a nepřestává budit rozruch dodnes. Na druhé straně vyvolává obdiv a má stále mnoho pokračovatelů. V sedmdesátých a osmdesátých letech se architektonická kancelář Venturiho a Scott-Brownové těšila mimořádnému zájmu investorů. Významné jsou zejména projekty pro univerzitu v Princetonu (Venturi označoval po vzoru Michelangela rektora Princetonu William G. Bowena titulem "můj Medici"), rozšíření Národní galerie v Londýně, muzeum v Seattlu a jiné.
Dekorovaná bouda a kachna
Možná ještě většího ohlasu než jejich první kniha se dočkala publikace Poučení z Las Vegas z roku 1972. Obsahově vycházela z kurzu, který manželé vedli na univerzitě v Yale. Kultovními se staly jejich termíny "dekorovaná bouda" a "kachna". Kniha je pokládána za manifest tehdejšího malířského pop-artu v architektuře.
Kontroverzním se stalo v roce 1991 udělení Pritzkerovy ceny, kterou obdržel pouze Venturi. Scott Brownová se ceremoniálu odmítla zúčastnit. Venturi ve svém laureátském projevu vyzdvihl úlohu, kterou sehrála v jeho kariéře. „Denisin tvůrčí a kritický přínos byl rozhodující,“ prohlásil Venturi.
nyv