Architektonické skvosty Jana Kotěry
Česko si letos připomíná významné výročí. Před 150 lety se totiž narodil brněnský rodák a významný český architekt Jan Kotěra. Toto výročí připomněla letos už řada kulturních akcí. My si připomeneme jeho významná díla, kterými jsme vás v minulosti provedli se Zdeňkem Lukešem v seriálu Skryté poklady architektury.
Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra studoval architekturu ve Vídni v době, kdy se vedle doznívajícího klasicismu rodila secese. Zároveň ho ovlivnil i modernismus. To vše se smísilo dohromady, a vznikla tak kotěrovská architektura. Tento styl ovlivnil několik generací českých architektů a dodnes z něj řada architektů čerpá.
Jednou z klíčových staveb architektonické moderny v Praze se stal po dokončení dům známého nakladatele Jana Laichtera na Královských Vinohradech.
Kromě návrhů staveb a interiérů se v období 1899-1908 věnoval architekt a profesor UMPRUM také návrhům kolejových vozidel pro Ringhofferovu továrnu na pražském Smíchově. Šlo o tramvaje a železniční vagóny. Ve střešovické vozovně dnes v rámci Muzea městské hromadné dopravy můžeme vidět dva.
Budova Hotelu Okresní dům v Hradci Králové patří také k význačným dílům architekta Jana Kotěry. Na výzdobě budovy se podílela významná jména českého výtvarnictví, mimo jiné i Stanislav Sucharda.
Mozarteum je významné dílo Jana Kotěry, postavené pro hudební nakladatelství Mojmíra Urbánka, uzavírá architektovo vrcholné tvůrčí období (1905–1913) a zahrnuje již rané prvky etapy nesoucí se ve znamení moderního klasicismu (tympanon).
Na návrzích univerzitních budov pro Prahu pracoval Jan Kotěra (1871-1923) mnoho let, zprvu s Josefem Zaschem, později již samostatně. Na vltavském náměstí měly vzniknou původně dvě budovy, nakonec byla realizována jen jedna (tou druhou se pak stala budova SIA od dalšího wagneriána Františka Krásného, později zbořená a nahrazená hotelem Budovatel/Prezident). Kotěrův definitivní projekt PF UK pochází z roku 1919, na stavbu však nebyly peníze. Stavět se tak začalo až v roce 1924, tedy už po Kotěrově smrti. Práce pak řídil vedoucí Kotěrova ateliéru Ladislav Machoň (1888-1973).