Architektonicky mimořádná stavba odkazující na islámské kulturní tradice

14. 1. 2022 / Autor: Lucie Volfová

Zprávy a aktuality

#mešita #abú dhabí #mešita šejka zejda #lucie volfová #volfová design

další

Sdílet na facebook twitter

Velká mešita šejka Zayeda v metropoli Abú Zabí už na první pohled vyrazí návštěvníkům města dech. Nejen samotná stavba ale dokáže ohromit. Najdeme zde například největší ručně tkaný koberec světa či největší lustr světa a daleko dalších zajímavostí. Do mešity jsme se vydali s designerkou Lucií Volfovou.

Velká mešita šejka Zayeda je označovaná za klenot Abu Zabí či moderní Tádž Mahál 21. století a není se čemu divit, tento drahokam za 13 miliard je jedna z nejkrásnějších staveb moderního světa. „Mešita je opravdu úchvatná. Skvostná bílá stavba kontrastuje s bledě modrou oblohou a z venku, jak jsem ji zachytila při západu slunce vytváří iluzi nadpřirozené krásy,“ říká designérka Lucie Volfová, která tuto jedinečnou památku navštívila.

Velká mešita patřila bývalému pánovi Spojených arabských Emirátů šejkovi Zayedovi, její stavba vyšla na 13 miliard korun. Šejk Zayed totiž vytvořil z Emirátů jednu z nejbohatších zemí světa, a proto měl neomezený rozpočet. Na okraji Abu Zabí tak vznikla neskutečná architektonická perla. „Šejk Zayeda zemřel v roce 2004 a byl pochován v mauzoleu v prostorách Velké mešity. Od té doby se každý den u jeho hrobky střídají místní imámové, kteří mu bez přestání předčítají 24 hodin denně verše z Koránu,“ uvádí Volfová.

„Šejk Zayed měl v úmyslu, aby mešita symbolizovala islámské poselství míru a tolerance. Usiloval o strukturu, která by oslavila a spojila kulturní rozmanitost islámského světa a spojila ji s moderními hodnotami umění a architektury. Mešitu navrhl syrský architekt Yusef Abdelki s podporou britských, italských a emirátských architektů. Najdete tu prvky z Turecka, Maroka, Pákistánu, Egypta a dalších zemí,“ říká Lucie Volfová.

Zajímavostí je, že na výstavbě a výzdobě mešity se podílelo dvacet zemí světa, ale ještě mnohem více zemí na ni poslalo finanční příspěvek, neboť byla postavena z příjmů z ropy, stejně jako celá Dubaj či Abu Zabí.

Stavba byla postavena v letech 1996 až 2007 a pojme až 40 tisíc věřících. Představuje tak největší mešitu ve Spojených arabských emirátech a jednu z největších na celém světě. V jejím interiéru najdeme hned několik světových rekordů. Jedním z nich je třeba obrovský koberec v hlavním sále, který je s plochou 5 000 m² největším kobercem na světě. Jeho výroba trvala dva roky a pracovalo na něm 1 300 íránských žen. „Na ruční výrobu koberce dohlížel designér a iránský umělec Ali Khaliqi. Každý detail koberce byl pečlivě proveden tak, jak byl navržen. Na koberci je možné najít 25 různých barev, z nichž 20 je přírodních. Na většině koberce převládá zelená barva, která má trojnásobný význam. Nejenže byla zelená oblíbenou barvou šejka Zayeda, ale byla také první barvou islámské vlajky a v hrubém terénu emirátů je to téměř posvátný odstín pro svou symboliku života v poušti. Obvod koberce má jemně nažloutlou béžovou, která označuje písek obklopující oázu. Jeho cena byla vyčíslena na 30 milionů Dirhamů (AED), tedy něco kolem 180 milionů korun. Koberec je z části výtvarné umění a části textilní zázrak. Toto unikátní dílo bylo odhaleno v roce 2007 při příležitosti otevření této mešity, která se pyšní nejenom tímto mistrovským dílem, ale také unikátním světelným systémem, který znázorňuje fáze měsíce,“ dodává Volfová.

Další magnetem je jeden z největších lustrů na světě, který váží 12 tun, má průměr 10 metrů a výšku 15 metrů. Vyroben byl v Mnichově. „Uvnitř velké mešity je 7 lustrů, ale největší z nich visí v hlavní modlitebně. Tento lustr je vyrobený z nerezové oceli a mosazi, je korunován zářivými červenými a zelenými křišťálovými koulemi, které modelují plod datlové palmy. Říká se, že téměř 40 milionů krystalů Swarovski zdobí sedm lustrů mešity. Na některých lustrech se podílela i česká firma Preciosa,“ říká Volfová.

Celá mešita je obložena nejbělejším mramorem, stěny jsou zdobené perletí, polodrahokamy a zlatem. Mramor pochází z Itálie a Řecka, na stavbě pracovali umělci z Maroka či Indie. „Sloupy jsou zdobeny polodrahokamy, jako je tmavý lapis lazuli, bílá perleť a jaspis. Sloupy ustupují symetrickým zakřiveným obloukům, které odrážejí v podstatě maurskou nebo severoafrickou islámskou architekturu,“ říká Volfová.

Zajímavá je také skutečnost, že pozemek, na kterém mešita stojí, byl před její výstavbou navýšen o deset metrů, aby byla stavba viditelná z dalekého okolí.

Psali jsme také: