Asanace před 125 lety zásadně změnila tvář Prahy
Původně mělo být zbořeno přes šest set domů, nakonec jich zmizelo téměř čtyři sta sedmdesát, stovky nových byly ale postaveny, vznikla třeba i moderní Pařížská třída. Asanace z přelomu 19. a 20. století radikálně změnila tvář zejména centra hlavního města. Za oběť jí padla řada vzácných domů a velká část někdejšího Židovského města včetně tří starobylých synagog, charakter Prahy ale posunula k rodící se moderní metropoli. Asanační zákony, na jejichž základě byla provedena asanace Josefova a části Starého a Nového Města, byly přijaty před 125 lety, 11. února 1893. Platily půl století až do dubna 1943.
Hlavním motivem jedné z největších městských asanací v Evropě, která ve své době vzbudila značné rozhořčení, byla především stavební a hygienická zanedbanost Josefova (přelidněnost, neexistence kanalizace, snadná možnost nákazy), ale i jistá „nereprezentativnost“ Josefova v blízkosti Staroměstského náměstí.
V asanačních obvodech s rozlohou přes 380 000 metrů čtverečních bylo 608 domů. Částečné demolice začaly v roce 1895, masivní bourání pak probíhalo od října 1896. Do roku 1903 bylo zbořeno sto padesát domů a vystavěno 67 novostaveb. Asanační zákony měly původně platit jen deset let, v dubnu 1903 ale došlo k jejich prodloužení o dalších deset let, což se následně opakovalo ještě v letech 1913, 1923 a 1933 s platností do 7. dubna 1943. Největší zásahy proběhly do roku 1914: do té doby bylo zbořeno celkem 469 domů, z toho 247 v Josefově, 198 na Starém Městě a 24 v Novém Městě.
Z původních devíti synagog zůstalo šest
Asanaci musely z devíti josefovských synagog ustoupit tři: Nová synagoga z konce 16. století, která stála v dnešní Široké ulici, byla zbořena v roce 1898, Velkodvorská synagoga z počátku 17. století, která se nacházela na konci dnešní Pařížské ulice na místě současného prostranství před hotelem Intercontinental, byla zbourána v roce 1902, a Cikánova synagoga z roku 1613 v Bílkově ulici byla zbořena v roce 1906. Jako reakce na tyto destrukce byla v roce 1906 postavena Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ulici. V roce 1903 byl také zmenšen starobylý židovský hřbitov na Josefově.
Z dalších staveb, které byly zbořeny, lze jmenovat třeba Dům Jiřího Melantricha z Aventina (zvaný U dvou velbloudů) v nynější Melantrichově ulici, jenž byl stržen v roce 1893 (dochoval se z něj pouze portál), barokní klášter benediktinů u kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, který byl zbořen v roce 1902 (na jeho místě nyní stojí novobarokní dům z roku 1903), či takzvaný Krennův dům, který blokoval pohled na kostel sv. Mikuláše z prostoru Staroměstského náměstí. Zmizely i ulice jako Rabínská, Meislova, Střelná, Červená či Masařská.
Téma zpracovává také expozice v Židovském muzeu v Praze (ŽMP). V hlavní lodi Maiselovy synagogy je promítáno video, jehož součástí je i vizualizace průletu pražským Židovským Městem v jeho předasanční podobě, vytvořená podle Langweilova modelu Prahy ve spolupráci mezi ŽMP, Muzeem hlavního města Prahy a ČVUT.
red, ČTK
Zdroj fotografií: Židovské muzeum v Praze