Autoři československého pavilonu v Ósace z roku 1970 své dokončené dílo nikdy neviděli

14. 11. 2021 / Autor: Štěpánka Šulanová

Zprávy a aktuality

#expo #viktor rudiš #ósaka #Japonsko #československý pavilon

další

Sdílet na facebook twitter

Letošní ročník XXVIII. Ročník Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2021 se uskutečnil v uplynulých dnech v Betlémské kapli. Mimo hlavní cenu a další kategorie byl oceněn za celoživotní dílo i architekt Viktor Rudiš. Mezi jeho nejznámější díla patří mimo jiné i pavilon na výstavě Expo v Ósace z roku 1970.

Viktor Rudiš se narodil v roce 1927 v Brně, kde také vystudoval architekturu. Většinu kariéry strávil v ateliéru Stavoprojektu Brno. Je známý jako jeden z projektantů brněnského sídliště Lesná. Jak naší redakci sám prozradil, mezi jeho významná díla patří československý pavilon na výstavě Expo v Ósace z roku 1970.

Tato výstava se odehrávala na pozadí politických událostí v Československu. Realizace probíhala v době Pražského jara a vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Viktor Rudiš a jeho tým nemohli opustit republiku, a tak dokončený pavilon nikdy neviděli. Navíc část uměleckých děl se na výstavě nesměla ani objevit a ve znormalizovaném Československu kolovala jen negativní hodnocení. Pavilon byl tehdy označen za „centrum protisocialistických živlů“.

Pavilon, navržený trojicí brněnských architektů Rudiš-Palla-Jenček byl přitom znakem kvalitní a moderní architektury. Celkově výstava podle tehdejších názorů zastiňovalo národní hodnoty a spíše představoval vědeckofantastický film na pozadí překotně se vyvíjejícího Japonska.

Expozice byla rozdělená na Čas radosti, Čas úzkosti a Čas naděje podle scénáře básníků Jana Skácela a Adolfa Kroupy. Zastoupeni zde byli mj. Jiří Kolář, Zdeněk Palcr, Čestmír Kafka, Karel Malich, Stanislav Kolíbal, Vladimír Janoušek, Milan Dobeš, René Roubíček, nebo dvojice Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský.

Konstrukce pavilonu po výstavě zanikla a exponáty se většinou rozprodaly po celém Japonsku, nedochoval se bohužel ani model instalace.

Viktor Rudiš po revoluci založil ateliér se synem Martinem. Rudiš se mnoho let věnoval také pedagogické činnosti.

Psali jsme také: