Podle Staňka na ministerstvu vzniká pracovní skupina, která se možnostmi využití projektu blobu a potřebami Národní knihovny (NK) bude zabývat. Je ale také potřeba, aby knihovna jednala s hlavním městem, které vlastní pozemky kdysi určené na stavbu blobu na Špejcharu.
Dvě podmínky převodu
Eliška Kaplicky má dvě podmínky pro převod práv. Tou první je, že zůstane zachováno původní místo, kde měl blob vzniknout. Druhou podmínkou pak je, že na stavbu bude dohlížet grémium architektů z původního týmu studia Future Systems ve složení Andrea Morgante a Georg Rötzel.
Kaplický zvítězil s návrhem budovy v roce 2007. Novostavbou chtěl tehdejší ředitel NK Vlastimil Ježek nedostatek prostoru knihovny. Soutěž posvěcená Mezinárodní architektonickou unií skončila u soudu kvůli tomu, že se v jejím průběhu měnila pravidla. Proti stavbě se ale především postavili někteří politici, kteří výrazně ovlivnili veřejné mínění.
Současné vedení Prahy v této věci zatím nebylo osloveno. „Zatím mi žádná výzva od ministerstva kultury nedorazila, abychom mohli posoudit, jaké jsou současné možnosti projektu,“ uvedla na dotaz Třeštíková.
Vláda následně přijala usnesení, podle kterého Národní knihovna novou budovu stavět nebude. Prostorovou krizi pak knihovna řešila rekonstrukcí a dostavbou depozitářů v Hostivaři. Z něj dvakrát denně jezdí auta s knihami do hlavního areálu knihovny v Klementinu, což je ale nákladné a v rámci nakládání s knihami nešetrné. Knihovna se proto znovu kloní k tomu, aby nová budova vyrostla v centru metropole.
Povinnosti státu dle memoranda
Jak říká memorandum, ministerstvo kultury udělá vše pro to, aby získalo souhlas vlády a ministerstva financí. „Vycházíme z toho, že NK novou budovu nezbytně potřebuje a že zde v minulosti proběhla architektonická soutěž. Memorandum neříká nic víc a nic méně než to, že Eliška Kaplicky je ochotná v případě, že se NK rozhodne jít cestou původního návrhu, poskytnout veškerou dokumentaci Národní knihovně. Tím by se NK vyhnula dalším nákladům na další soutěž. Ale může se rozhodnout jít i jinou cestou," řekl Staněk. Dodal, že jemu se blob líbí.
Kaplický, který svým originálním způsobem tvrdil, „Myslím si, že tvary v architektuře mají mít skrytý, zastřený význam. Musí to tam být. Pak už je jedno, jestli někdo omdlí, nebo se naštve. Myslím, že největší urážka je, když někdo řekne, že ta architektura není "sexy,“ zemřel v roce 2009. „Pro mě se po deseti letech symbolicky uzavírá kruh, kdy předávám dílo Jana Kaplického, to nejdůležitější v jeho životě, které chtěl věnovat České republice," řekla Kaplicky. Podle některých odborníků je náročné postavit budovu architekta, který se realizace svého díla nedožil. Zaznívá i argumentace, že v době výsledků soutěže byla technologie knihovny průkopnická, od té doby však v této oblasti nastal pokrok a knihovna by získala zastaralé vybavení.
„Future Systems navrhla budovy, které stojí po celém světě a doposud jsou těmi nejmodernějšími vzhledem i funkčností. Žádná z nich se nemusela opravovat nebo rekonstruovat. Možná jen kriketový stadion vyměnil zastaralé podlahy, ale ve své podobě stále stojí a je nadčasový," řekla Kaplicky.
„Myslím, že knihovna byla před 12 lety pro nás naprostým šokem, takový typ architektury u nás nebyl. Mnoho lidí bylo zděšeno a reagovali velmi emotivně. Naše nadace je stále ve spojení s architekty, kteří byli ve vítězném týmu a jsou ochotni okamžitě nastoupit a pracovat na tomto projektu," doplnila. Uvedla příklad muzea Enza Ferrariho v italské Modeně, které bylo také postaveno po Kaplického smrti.
Jan Kaplický byl český architekt pocházející z Prahy z umělecké rodiny. Jeho matka, Jiřina Kaplická, byla kreslířka a otec, Josef Kaplický, byl malíř, architekt a sochař. V Praze vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a nějaký čas působil na volné noze. V roce 1968 emigroval do Anglie. První architektonickou kanceláří, ve které působil, byla v letech 1969–1971 Denys Lasdun and Partners. Poté byl zaměstnán v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na projektu pařížského Centre Georges Pompidou (realizováno 1971–1977). V roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems, v němž působil až do své smrti. Příležitostně přednášel na univerzitě začínajícím mladým architektům.
Jeho první žena (spolumatelka Future systems) byla Amanda Levete, s níž má syna Josefa.
Zemřel 14. ledna 2009 v Praze 6 po kolabsu na Vítězném náměstí.
Jeho práce
Je představitelem high-tech architektury, v posledních letech experimenoval s organickou architekturou, která se inspiruje přírodními tvary. Spolupracoval s předními světovými architekty, například Richardem Rogersem či Normanem Fosterem.
Společně s Amandou Levete, která se stala jeho profesní partnerkou na sklonku 80. let, byli jedinou britskou společností, která pracovala pro NASA. Zde si mohl osvojit práci s moderními materiály a technologiemi. Tato zkušenost ovlivňuje praxi ateliéru dodnes. „Jeho absolutní soustředěnost na vlastní výtvarnou činnost je příkladná a jeho nezdolatelnost a pracovitost lze jen těžko vysvětlit slovy,“ řekla o Kaplickém česko-britská architektka Eva Jiřičná.
nyv
