Baťův mrakodrap ve Zlíně je konstruktivistická památka
Jedním z nejzajímavějších architektonických počinů na našem území je konstruktivistická stavba správní budovy společnosti Baťa z roku 1938. Jejím autorem byl významný architekt Vladimír Karfík (1901–1996). Ten studoval u takových architektonických veličin, jako byl Le Corbusier (1887–1965) nebo Frank Lloyd Wright (1867–1959).
Konstruktivismus je směr, který zdůrazňoval technickou dokonalost a krásu hmoty, účelnost stavby a odmítal každý luxus. Správní budova, zlínský mrakodrap byl se svou výškou 77,5 metru nejvyšší stavbou v meziválečném Československu a druhou nejvyšší stavbou v Evropě.
Ale to zdaleka nebylo vše, čím byl tento dům ve své době unikátní. Byl také kompletně klimatizován. Pro mytí oken byla na vrcholu budovy postavena kolejnicová římsa, na kterou byl zavěšen manipulační vozík. Ten se dokázal po fasádě stavby pohybovat pod úhlem čtyřicet pět stupňů.
Kancelář ředitele
„Jedenadvacítka", jak se výškové budově přezdívá, se nejvíce proslavila svou ředitelskou kanceláří, která se dokázala vznášet. Kancelář o rozměrech 6×6 metrů byla v podstatě výtahem, jezdícím rychlostí 0,75 metrů za vteřinu. Nechybí zde umyvadlo s přívodem teplé i studené vody, nebo telefon, bez kterého se žádný ředitel neobejde. Místnost je elektricky klimatizovaná jednotkou umístěnou na stropě kanceláře a teplota zde tak kolísá mezi 18 až 25 °C.
Cesty výtahem
Jan Antonín Baťa mohl se svou kanceláří prostřednictvím ovládacího panelu cestovat z patra do patra a prosklenými stěnami sledovat, jak jeho podřízení pracují. V obrovských kancelářích pracovalo dvě stě úředníků a Baťovu bystrému oku nic neuniklo.
nyv