Betonový dům z dílny Josefa Pleskota zaujme svou mohutností
Dům vyrostl ve čtvrti prvorepublikových domů v Procházkově ulici v pražském Podolí. Pochází z dílny architekta Josefa Pleskota a atelieru AP a upoutá použitím tzv. pohledového betonu. Specifické jsou také zrcadlící se stěny.
Inspiraci pro bytový dům čerpal architekt především z okolí. Tato část Podolí byla postavena mezi dvěma světovými válkami. V těchto místech se začalo stavět v období první republiky. Vily jsou konzervativní a opulentní. Jak sám architekt Pleskot podotýká, žádná divoká moderna.
„Když jsem tudy procházel a říkal jsem si, jaký dům by se sem hodil, došlo mi, že vlastně docela konzervativní. Ale protože nejsem úplně z podstaty konzervativec, mám rád tradici a mám rád kontinuitu, ale zároveň mám rád progresivitu a novost, je tento dům opravdu tvarově v základních liniích a hmotách inspirován tím, co je tady v okolí.“
Pohledový beton
Materiálem a průnikem světla do domu patří stavba do architektury 21. století. Původní rysy čtvrti ale byly v charakteru stavby zachovány.
„Rozhodli jsme se, že dům zvýšíme oproti ulici jen o metr a necháme zahrádku bez velkého oplocení. Protože jsme věděli, že majitelé jsou velmi společenští a kontaktní lidé, aby tak měli kontakt s ulicí a neseparovali se od okolí,“ dodal Pleskot.
Použitým materiálem je pohledový beton, o kterém sám architekt tvrdí, že je materiálem tohoto století.
„Beton je zevnitř velice příjemný materiál, který v sobě dokáže akumulovat teplo a vyrovnávat teplotní rozdíly, což je obrovská přednost. Pokud se dobře odleje, tak se nikdy nemusí opravovat a může tu stát sto let prakticky bez oprav,“ říká.
Dům zapadá do okolí
Podolský patriot a majitel domu Jan Jerie je s domovem spokojený. Důležité pro něj je, že dům do čtvrti zapadá objemově.
„V tomto místě se původně nacházel dům, který byl menší oproti původní zástavbě. To, jak tento současný vypadá, má na svědomí architekt Josef Pleskot a já jsem ho svěřil plně do jeho rukou. Měl jsem požadavky na vnitřní vybavení, například počet ložnic. Co se týče povrchu a finálních dispozic, to jsem nechal na něm, protože on ví, co dělá,“ komentuje majitel domu.
„Použité zasklení stěn, které není v pravém smyslu okno, opticky zvětšuje prostor, světlo proniká ze všech možných stran. Jak slunce putuje, paprsky se dostávají i do míst, kde by se skoro neočekávalo, že by se mohly ocitnout,“ doplnil architekt.
Zahrada se může zdát menší, ale pro rodinu je naprosto dostačující. V každém patře budovy se navíc nachází obrovská terasa, majitelé tak mají kontakt s okolím.
Jako v tělocvičně
Netypickým prvkem v interiéru domu je především odpočinková část, kterou rodina využívá ke sledování televize nebo jako dětský koutek. V ní se nachází sedačky z kůže, kterou členové tělovýchovného spolku Sokol využívali na žíněnky.
red