Brněnská vila Tugendhat začala vznikat před devadesáti lety - aktualizováno
Vila Tugendhat patří mezi jedinečné příklady meziválečné funkcionalistické architektury. Bývá označována za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení a patří rovněž k základním dílům světové moderní architektury.
Vilu navrhl v roce 1928 významný německý architekt Ludwig Mies van der Rohe (1886 až 1969), který je považován za otce moderní architektury 20. století. Stavba začala vyrůstat na mírně svažitém pozemku v Brně - Černých Polích v červnu 1929. Majitelé se nastěhovali v prosinci 1930.
Originální vybavení
Objekt je proslulý zejména proskleným hlavním obytným prostorem se zimní zahradou, jen náznakově děleným volnými stěnami. Architekt v projektu vdechl život své myšlence obyvatelného kontinuálního prostoru, prosklenými zdmi do domu vstupovalo okolí. Některá okna bylo možno zcela spustit do podlahy, což umožnilo ještě působivější splynutí interiéru s přírodou v zahradě. Objekt měl i originální vybavení, vedle nábytku i řešení koupelen, záchodů a topných těles.
Stavba je přitom navenek nenápadná, do ulice ústí jen garáž. Hlavní obytný prostor, který je podle architektova návrhu jen náznakově dělen, se otevírá do zahrady. Vila totiž vznikla na pozemku, který se svažuje na jih a jejím obyvatelům se tak nabídl ojedinělý výhled na Brno. V úrovni ulice navrhl Mies kromě vstupu do domu i ložnice pro manžele, děti a vychovatelky, v suterénu bylo technické zázemí domu včetně laboratoře vášnivého fotografa Fritze Tugendhata. Nejdůležitější část vily, obrovský obytný prostor o rozloze téměř dvě stě padesát metrů čtverečních, se nachází uprostřed.
Obavy před nacisty a emigrace
Volně stojící dům má tři podlaží, z nichž každé má odlišný půdorys a průčelí. Budovu tvoří ocelový skelet a stropy pater nenesou zdi, ale jen subtilní pochromované pilíře.
Vilu si objednal majitel brněnské textilní firmy Fritz Tugendhat (1895 až 1958). Jeho rodina tam bydlela jen osm let, tedy do roku 1938. V obavě před nacisty pak emigrovali do Švýcarska a následně do Venezuely.
Objekt za války zabrali Němci. Byl porůznu pronajímán, přestavován, ale také zdevastován vojáky. Po válce sloužil různým účelům, mimo jiné zdravotnictví. Počátkem 80. let přešel do majetku města Brna a začal sloužit k reprezentaci i k ubytování hostů. V 80. letech byla vila rekonstruována, podle odborníkůne příliš šťastně. Mimo jiné přišla o řadu prvků původního vybavení. V období 2010 až 2012 prošla vila citlivou rekonstrukcí. Během náročné obnovy, jejímž cílem bylo vrátit dům do původního stavu za použití původních technologií, objevili restaurátoři řadu původních prvků. K významným nálezům patří například část původní půlkruhové makasarové (ebenové) stěny, která ve vile ohraničovala jídelnu a již se podařilo najít v menze brněnské právnické fakulty.
Skleněný pokoj
Vila vstoupila do povědomí veřejnosti především v roce 1992, kdy v jejích zdech tehdejší český a slovenský premiér Václav Klaus a Vladimír Mečiar podepsali dohodu o rozpadu československé federace.
Jedinečná funkcionalistická stavba je už od poloviny 90. let národní kulturní památkou, v roce 2001 byla zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO jako jediná památka moderní architektury v ČR.
V domácí odborné anketě o nejlepší stavbu 20. století navíc obsadila vila Tugendhat druhé místo, předstihl ji jen vysílač a hotel na Ještědu od architekta Karla Hubáčka.
Letos v březnu měl premiéru film Skleněný pokoj režiséra Julia Ševčíka natáčený ve vile Tugendhat. Snímek je inspirovaný dramatickými událostmi 20. století a vznikem architektonického skvostu.
Čtk, red