„Naším cílem je vrátit tomuto zanedbanému území přímo v centru Prahy kvalitu odpovídající jeho významu. Obě pražská hlavní nádraží, jak železniční, tak autobusové, jsou významnou branou do města. Chceme, aby se lidé, kteří nádraží z různých důvodů využívají, cítili bezpečně a příjemně,” říká Petr Hlaváček, náměstek pro územní rozvoj. „Na základě závěrečných doporučení poroty soutěžního workshopu Florenc 21 jsme týmům, které se umístily na sdíleném 2. místě, zadali zpracování tohoto území ve větším detailu. Týmy měly za úkol zohlednit aktuální záměry, požadavky hl. m. Prahy a dalších stakeholderů,” doplňuje Hlaváček.
„Bylo chybou, když komunisté zavedli přímo do centra města silnici dálničního charakteru a rozdělili město na dvě části. Toto je proto další krok v postupné humanizaci magistrály, podobně jako byla například úprava tzv. chodníčku smrti a zavedení nových přechodů pro chodce u Muzea. Nepředpokládáme výrazný dopad na průjezdnost magistrály, protože její kapacita je určena už existujícími křižovatkami a semafory například u Muzea. Využívání semaforu na tlačítko pochopitelně zpočátku nebude ani příliš časté, dokud se neoživí prostor naproti historické Fantově budově,” říká Zdeněk Hřib.
První studie z dílny ateliéru agps architecture ze švýcarského Curychu (spolupráce: IBV Hüsler AG, MOBA studie, Tomáš Cach, Petr Tej, JV Projekt VH, Aquatis, monolot) se zabývá krátkodobými a střednědobými opatřeními pro úpravy severojižní magistrály v úseku Hlávkův most – křižovatka Bulhar, a to při jejím zachování na estakádě.
Město si dlouho přeje lepší začlenění magistrály do městského prostředí s ohledem na stále se zvyšující dopravu. První fáze by měla přinést například změnu typu osvětlení a dopravního značení. Pokračovat by se mělo úpravou šířky či počtu jízdních pruhů při současném rozšíření chodníků s cyklostezkou. Vzniknout by zde měla i kvalitní veřejná prostranství. „Toto roky zanedbávané místo v centru Prahy má velký potenciál. Do budoucna by tam mělo přibýt několik nových stromů a další zeleň, která přirozeně zkultivuje a ochladí celý prostor. Pokračujeme v našem slibu vysázet milion stromů,” říká náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib.
„Není správné vnímat toto místo v centru města jen jako prázdný prostor pro průjezd dálničního typu. Byť se to možná nezdá, celá oblast podél magistrály neslouží jen řidičům automobilů. Na stanici I. P. Pavlova se například pohybuje pěšky, na kole nebo v MHD podobný počet lidí jako v autech. Chceme zpříjemnit tento prostor i pro ně,” dodává Zdeněk Hřib.
Zpracovateli druhé ideové studie bylo uskupení nizozemských urbanistů a krajinářů z ateliérů De Architekten Cie. a Lola Landscape architects společně s brněnským architektonickým studiem M2AU. Zadáním tohoto týmu bylo představit cílovou vizi řešení parku Těšnova za předpokladu, že intenzity dopravy výhledově umožní stávající estakádu v budoucnu odstranit. Studie současně prověřuje možné umístění stavby archeologického muzea jako protiváhu k Muzeu hl. m. Prahy.
„Studie od nizozemského ateliéru je schvalována jako jeden z podkladů, který bude sloužit pro dlouhodobé aktivity v oblasti Těšnova v horizontu 2035+. Jedná se o řešení, které počítá s výrazným úbytkem automobilového provozu, se kterým počítáme s kompletním zprovozněním městského okruhu. S vymístěním magistrály by se tak otevřel velký prostor pro transformaci území na park a možností umístění kulturní instituce,” doplňuje Petr Hlaváček.
„Tato studie je spíše dlouhodobou vizí. Odstranění estakády na Těšnově není zatím reálné. Razantnější změny na celé magistrále se dají dělat, až po výrazném zklidnění centra, poté, co se pokročí dál ve stavbě okruhů, protože jinak to kapacitně zjevně nevychází. Už dnes je ale vhodné mít jasnou vizi pro budoucnost,” vysvětluje Hřib.
Třetí schválená studie se věnuje prostoru před Fantovou budovou a byla zpracována Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) jako podklad pro připravované úpravy spojené s probíhající rekonstrukcí samotné Fantovy budovy a s připravovanou rekonstrukcí stropní desky Nové odbavovací haly.
Před hlavním vchodem secesní budovy tak vznikne nový přechod pro chodce, zároveň dojde k redukci odbočovacího a připojovacího pruhu ke křižovatce U Bulhara. Současně prostor získá nový městský charakter, který dále bude kultivovat celý navazující veřejný prostor magistrály. Úpravy jsou navrhovány i v souvislosti s probíhajícím soutěžním dialogem Nový Hlavák, které mimo jiné řeší navazující prostor Vrchlického sadů.
„Prostor před historickou budovou nádraží je dnes velmi nereprezentativní a pohyb v oblasti nádraží je mnohdy opravdu nepříjemný a často nebezpečný. Snažíme se sjednotit celý prostor a lépe propojit budovu a samotné nádraží se svým okolím,” říká ředitel IPR Ondřej Boháč.
Mohlo by vás zajímat
Města a urbanismus
Rozhovory: V Hybernské ulici naproti Masaryčce vzniká hotel s unikátní architekturou
Nový hotel s unikátní architekturou vzniká v pražské Hybernské ulici. Stavba v současné době dosáhla důležitého milníku - nad projektem zavlála glajcha, což znamená, že se stavba dostala do nejvyššího bodu. Hotel s názvem Cloud One se stane součástí proměny jednoho z největších pražských brownfieldů, tedy Masaryčky, vlajkového projektu společnosti Penta Real Estate.
