Stavbami roku Plzeňského kraje za loňský rok jsou novostavba lékařské fakulty, rekonstrukce Velké synagogy a Rabínského domu a bytová rezidence Hradišťská, všechny v Plzni. Ve finále se utkalo 21 staveb.
Hlavní budova Lékařské fakulty v Plzni si titul Stavba roku Plzeňského kraje 2022 podle odborné poroty zasloužila za realizaci architektonicky i funkčně vytříbené stavby, která vytváří moderní a podnětné prostředí budoucím lékařům.
Obnova Velké synagogy a Rabínského domu v Plzni byla titulem oceněna za to, že po náročných stavebních a restaurátorských pracích byla této památce navrácena podoba její největší slávy.
Rezidence Hradišťská v Plzni-Slovanech titul získala za návrh a realizaci kvalitního bytového domu, kde bylo dbáno na každý detail a kde nápadité spojení materiálů a struktur dalo vzniknout jednotnému a výraznému celku.
Cenu poroty si vysloužila také rekonstrukce Semlerovy rezidence v Plzni. Cenu hejtmana Plzeňského kraje získala záchrana Domu U Tří růží v Nepomuku, Cenu primátora města Plzně nové bytové domy Světovar. A plzeňský Světovar bodoval i u Ministerstva průmyslu a obchodu, které ocenilo rekonstrukci místního bývalého pivovaru na TechTower. Cena Svazu podnikatelů ve stavebnictví zamířila k rekonstrukci tramvajové vozovny v Plzni.
„Letos se v soutěži opět sešla řada kvalitních staveb. A tak jsme jako porota využili možnosti zvolit vítěze ve více soutěžních kategoriích a udělili titul Stavba roku Plzeňského kraje mezi novostavbami, rekonstrukcemi a stavbami pro bydlení,“ vysvětlil Miloslav Michalec, předseda poroty a vedoucí odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Plzeňského kraje.
Čestného uznání odborné poroty se dostalo dalším třem plzeňským stavbám – bytovému domu pro seniory na Nové Hospodě za citlivé provedení stavby v kontextu okolí a zdařilou intimitu bydlení, rodinnému domu na Bručné za vysoce kvalitní návrh, moderní architekturu a komplexní řešení včetně interiéru a zahrady a sportovní hale v Krašovské ulici za moderně a funkčně pojatou stavbu a kombinaci všech prvků do jednoho celku.
Rodinný dům na Bručné jsme vám v minulosti již představili. Jedná se o zajímavý a atypický projekt, který má na starosti architekt Lukáš Janout. Dům má tvar písmene „U“ s tím, že atrium se otevírá směrem k jiho-západu, a poskytuje tak majitelům dostatek soukromí při pobytu v exteriéru. Do atria, kde je umístěno venkovní kryté sezení, je přístup ze všech hlavních obytných místností domu. Interiér skrývá spoustu překvapivých řešení. Porota u tohoto projektu ocenila vysoce kvalitní návrh, moderní architekturu a komplexní řešení včetně interiéru a zahrady
Na plzeňských Slovanech vzniká nový bytový dům s názvem Rezidence Hradišťská. Stavba plní proluku v Hradišťské ulici. Pětipodlažní dům bude dokončen na jaře 2022. Na své si tady přijdou ti, kteří ocení krátké vzdálenosti - jak do centra města, tak do přírody.
Rodinný dům Bručná je velmi zajímavý a atypický projekt v Plzni. Objekt vyrostl na pozemku, který je obklopený převážně řadovou zástavbou. Majitelé proto chtěli navrhnout takový dům, který jim poskytne především dostatek soukromí. S tím si bravurně poradil architekt Lukáš Janout, který navrhl přízemní stavbu s atriem, která nabízí jak soukromí, tak možnosti vyhovující aktivnímu životnímu stylu.
Synagoga nahradila malou původní synagogu ve dvoře domu ve Smetanově ulici 5 (ta je po nedávné rekonstrukci rovněž přístupná). Projekt vypracoval vídeňský architekt Max Fleischer (1841-1845), ale definitivní plány jsou dílem plzeňského stavitle Emanuela Klotze (1844-1908), stavbu provedl Rudolf Štech. Monumentální neorománská trojlodní budova s dvojicí věží v uličním průčelí je dodnes jednou z největších synagog na světě. Dlouho chátrala, ale nyní je po náročné rekonstrukci a vlastní ji plzeňská židovská obec. Zachráněn byl i rabínský dům ve dvoře za synagogou.
Když stavební úřad nepovolil nástavbu domu podnikatelů Semlerových na Klatovské třídě 19, rozhodl se Oskar Semler vybudovat svou rezidenci v zakoupeném starším domě z roku 1923 postaveném Škodovými závody. Loos se svým žákem a spolupracovníkem Heinrichem Kulkou (1900-1971) zde vytvořil jakýsi dům v domě na principu svého prostorového plánu (Raumplan), který známe třeba z pražské Müllerovy vily. Rezidenci dominuje ústřední prostor obytné haly na výšku dvou podlaží. Z ochozu haly jsou přístupné jídelna, pokoj pro hosty, zimní zahrada a v dalším patře ložnice. Zdevastovaný byt byl nákladně rekonstruován dle projektu arch. Petra Domanického, spravuje ho Západočeská galerie, která tu má i studijní centrum, je tu i stylová kavárna.
