Červený domek básníka Petra Bezruče v Kostelci na Hané je zrekonstruovaný a otevřený veřejnosti
Básník Petr Bezruč na sklonku svého života pobýval v červeném domku v Kostelci na Hané na Prostějovsku. Domek dlouhá léta chátral. Teď je konečně zrekonstruovaný a přístupný veřejnosti, které nabízí instalovanou expozici o básníkově životě.
Dlouhá léta nebyl červený domek přístupný veřejnosti a potřeboval zrekonstruovat. „Červený domek dlouho chátral. V minulosti se dokonce uvažovalo o jeho zbourání. Díky krajské investici teď v regionu přibylo další místo, kde lidé získají informace o životě a tvorbě umělce, který se zapsal do naší historie," řekl novinářům hejtmanův náměstek Petr Vrána (ANO).
Rekonstrukce, která stála zhruba osm milionů korun, se uskutečnila po bezmála patnácti letech. Teď je otevřen veřejnosti a nabízí i instalovanou expozici o jeho nejslavnějším obyvateli. „V místnosti do ulice je k vidění vybavení pokoje tak, jak jej Petr Bezruč obýval. V místnosti do dvora jsou panely s texty o životě a díle básníka. Uprostřed stojí vitrína s dokumenty a osobními věcmi," podotkla ředitelka Muzea a galerie v Prostějově Soňa Provazová.
Provoz pouze sezonní
K domu byla přistavěna pergola, kde mohou návštěvníci posedět. U domu je travnatá plocha a altánek, ve kterém Bezruč rád trávil volné chvíle. Provoz červeného domku bude pouze sezonní, a to od dubna do října s otevírací dobou od úterý do neděle. V domku byla expozice věnovaná Bezručovi již dříve, její návštěvnost však po revoluci prudce klesla až byla takřka nulová. Exponáty byly proto přemístěny do depozitu prostějovského muzea.
Červený domek v Kostelci na Hané není od roku 2015 na seznamu nemovitých kulturních památek. O jeho vyřazení ze seznamu požádalo olomoucké hejtmanství, kterému díky tomu mohlo místo zrekonstruovat.
Básník života a vzdoru
Petr Bezruč, pravým jménem Vladimír Vašek, se narodil v roce 1867 v Opavě a zemřel v roce 1958 v Olomouci. Slezský básník byl oslavovaný komunistickým režimem pro plamennou bojovnost svých veršů. Literární historici jej řadí do generace anarchistických buřičů – básníků života a vzdoru. Napsal jedinou sbírku emociálně silných Slezských písní, dříve známé jako Slezské číslo. Tři básně ze sbírky zpracoval Leoš Janáček do skladeb pro mužský sbor a další zhudebnil a nazpíval písničkář Jarek Nohavica.
Psali jsme také:
Na Staroměstské náměstí v Praze se vrací Mariánský sloup. Znáte jeho historii?