Česká komora architektů ocení Bohuslava Fuchse a Martina Rajniše
Česká komora architektů vyhlásí laureáty ocenění Pocta České komory architektů za roky 2015 a 2016. Učiní tak na nominačním večeru České ceny za architekturu v pražském Divadle Archa ve čtvrtek 31. května 2018. Ocenění za rok 2015 udělí in memoriam prof. Bohuslavu Fuchsovi, za rok 2016 profesoru Martinu Rajnišovi. Oceněním vzdává Komora od roku 2000 hold význačným osobnostem z oblasti architektury.
Návrhy na udělení Pocty podává každoročně odborná veřejnost včetně členů i jednotlivých orgánů České komory architektů. Z nominovaných pak laureáty vybírá odborná porota. V porotě, která navrhla udělení Pocty ČKA za rok 2015 in memoriam profesoru Bohuslavu Fuchsovi, usedla laureátka Pocty za rok 2007 Alena Šrámková, spolu s ní pak architekti Miroslav Cikán, Antonín Novák, Václav Škarda a publicista Jiří Horský. V porotě, od níž vzešlo ocenění za rok 2016 profesoru Martinu Rajnišovi, usedli architekti Roman Brychta, Filip Landa a Jaroslav Zima, doplnil je teoretik architektury Oldřich Ševčík a novinářka Karolína Vránková. Česká komora architektů uděluje toto ocenění osobnostem v oboru, které se svou prací a morálním kreditem významně zapsaly do moderní historie české architektury.
Profesor Bohuslav Fuchs
Profesor Bohuslav Fuchs byl architekt evropského významu, jehož tvorba zásadním způsobem ovlivnila nejen brněnskou architekturu a smýšlení českých architektů. Jeho tvůrčí osobnost přesahovala mnohé hranice. Z početného díla Bohuslava Fuchse lze jmenovat alespoň Zemanovu kavárnu v Brně (1925 - 1926), hotel Avion v Brně (1927) nebo tři pavilony na Výstavě kultury ČSR v Brně (1928).
Z Fuchsových urbanistických studií lze vyzdvihnout například jeho teorii nového zónování. Profesor Bohuslav Fuchs působil v poválečném období jako děkan Fakulty architektury a pozemního stavitelství VUT v Brně. Koncem padesátých let 20. století byl z politických důvodů nucen školu opustit. Byl příznivcem architektonických soutěží, sám se jich aktivně účastnil jako soutěžící i porotce. Angažoval se v řadě spolků, působil ve Skupině výtvarných umělců, Spolku výtvarných umělců Mánes a také v redakcích několika časopisů - v architektonické sekci Levé fronty a v Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské.
Návrh na ocenění profesora Bohuslava Fuchse in memoriam podal architekt Jiří Kraus, „aby byl připomenut vynikající architekt a vzácný člověk." Jiří Kraus byl v padesátých letech 20. století odsouzený komunistickým režimem a pracoval v Jáchymově, kde byl v dolech dokonce zasypán a na čas ochrnul. Přestože nesměl studovat, profesor Bohuslav Fuchs mu umožnil tajně vystudovat na FAPS VUT v Brně a po zahlazení jeho trestu neváhal verifikovat přítomnost pana Jiřího Krause na škole. Ten díky tomu mohl v roce 1960 oficiálně ukončit studium. „Porota jednohlasně a s potěšením přivítala iniciativu architekta Jiřího Krause, nominujícího na udělení Pocty ČKA profesora Bohuslava Fuchse in memoriam, za jeho celoživotní dílo a osobní statečnost," uvedli porotci ve své zprávě. "
Profesor Martin Rajniš
Profesor Martin Rajniš je český architekt a urbanista, který je respektován na mezinárodní scéně. Je spoluzakladatelem České komory architektů. Z množství jeho děl lze zmínit Obchodní dům Máj v Praze (spolu s Johnem Eislerem a Miroslavem Masákem, 1975), Českou poštovnu Anežka na Sněžce (H.R.A. Hoffman Rajniš Architekti, 2007) nebo vzducholoď Guliver na budově centra současného umění DOX v Praze (spolu s Davidem Kubíkem a Leošem Válkou, 2016). Podstatou jeho staveb je experiment a vztah architektury k přírodě a lidské společnosti. Profesor Martin Rajniš byl rovněž vysokoškolský pedagog. V letech 1990 až 1997 působil jako profesor architektury na VŠUP v Praze. V akademických letech 2001/2002 a 2006/2007 vedl atelier architektury na Technické univerzitě v Liberci.
Ocenění profesora Martina Rajniše navrhl architekt Martin Kloda. Porota ho ocenila za celoživotní dílo a pedagogickou činnost. Slovy poroty je to architekt "měkkého adaptabilního projektování." Porotci konstatovali, že „Martin Rajniš bere svět vážně a prožívá jeho rizika a dokáže je i sugestivně zachytit. Jeho dílo popsali následovně: „Martin Rajniš je ve vztahu jak k dominujícímu mainstreamu, tak i alternativním směrům radikální.“
ČTK, nyv