Česká rada pro šetrné budovy letos slaví. Je deset let na trhu a má nové členy
Česká rada pro šetrné budovy letos slaví deset let své existence. Ke konci roku navíc získala nové členy, a díky tomu se těší nejpočetnější členské základně za dobu svého fungování. Přivítání nových členů proběhlo na konci ledna v prostorech společnosti WAFE, které vznikly ve vysočanském brownfieldu.
První letošní setkání Green Building Club pořádané Radou pro šetrné budovy proběhlo 31. ledna. Rada přivítala nové členské společnosti, které se zabývají šetrným stavebnictvím, ať už jde o recyklování stavebních materiálů, zelené střechy, ventilace vzduchu nebo ergonomické vybavení kanceláří. Novými členy se stali: Danfoss, Ekola group, ERCTECH, Svaz zakládání a údržby zeleně, TEBRIX, VERA HAML Architects a také Hero & Outlaw, která je současně novou komunikační agenturou Rady.
Recyklovaný nábytek
Setkání se uskutečnilo v sídle společnosti WAFE, která netradičně vyřešila přeměnu starého průmyslového objektu ve vlastní kancelář a showroom, spojené s uměleckou galerií s obrazy zapůjčenými od DSC Gallery. Původní objekt je z 30. let 20. století a pro veškeré vybavení kanceláře WAFE použilo recyklovaný nábytek a doplňky z jiných projektů.
V průběhu večera přiblížil svůj pohled na revitalizaci brownfieldů Adam Gebrian, popularizátor architektury. Upozornil, že pokud měníme kontext místa, je třeba revitalizaci pojmout jako celek i s přilehlou infrastrukturou. Za zdařilé projekty považuje areál Dolních Vítkovic v Ostravě, ze zahraničí potom sportovní a kulturní centrum SESC Pompéia v Sao Paolu a Guggenheimovo muzeum v Bilbau, kde varoval před přeceňováním „Bilbao efektu“.
Bilbao efekt
Výstavba muzea zahájila proces oživení lokality. Z města s industriální minulostí, které si prošlo ropnou krizí, čelilo vysoké nezaměstnanosti, sociální exkluzi a celkové degradaci, se stala významná španělská metropole a cílem turistů. Většina měst, která se po vzoru Bilbaa pokoušela o totéž, ale selhala. Snažila se přilákat turisty přivedením kultury do svých center – stavěla se divadla, galerie a koncertní haly. Zapomněla však na důležitost infrastruktury. Bilbao ještě před výstavbou muzea uvedlo do provozu metro pro zlepšení vnitřní mobility. Krom toho se věnovalo také externí dostupnosti města, zlepšení environmentálního a urbánního prostředí přesunem přístavu z centra a investovalo do lidí a nových technologií.
red