Česko novelizovalo k 1. lednu 2018 stavební zákon
Zjednodušit a zrychlit povolovací řízení, to by měly být hlavní cíle novely stavebního zákona, která nabyla účinnosti k 1. lednu letošního roku. Novela umožní mimo jiné sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Zároveň bude možné postavit na pouhé stavební ohlášení rodinné domy nebo rekreační chaty bez omezení stavební plochy. Kvůli omezení vlivu veřejnosti na schvalovací proces míří na novelu kritika ze strany ochranářských spolků.
Cílem úpravy stavebního zákona je především zrychlení a zjednodušení povolovacího řízení, tedy té části stavebního procesu, která je v poslední době terčem hlasité kritiky ze strany stavebních společností a jíž se mimo jiné klade za vinu stále se zvyšující cena bytů či kanceláří. Ministerstvo si od novely také slibuje, že tyto kroky budou mít pozitivní dopad na oživení stavebního průmyslu.
Velké rozdíly jsou podle dat Českého statistického úřadu především mezi dvěma základními stavebními odvětvími. Pozemní stavitelství, tedy výstavba bytů, kanceláří, průmyslových hal nebo skladů, v prvních deseti měsících loňského roku kleslo jen dvakrát. Naproti tomu inženýrské stavitelství, které je z velké části tvořeno dopravní infrastrukturou, pouze dvakrát vzrostlo. V únoru 2017 dokonce propadlo o 29 procent.
Stejně papírování, kratší čekání
Zjednoduší se například proces stavby rodinného domu, už nebude vyžadováno stavební povolení, postačí tzv. stavební ohlášení. Podle dříve platné legislativy bylo toto možné jen v případě, že zastavěná plocha budovy nepřekročila 150 metrů čtverečních. Jak uvádí na svých stránkách ministerstvo pro místní rozvoj, novela stavebního zákona slibuje kratší čekání na úřadech pro drobné stavebníky. Ohláška i stavební povolení sice vyžadují téměř stejné množství dokumentů, u ohlášky ale úřady rozhodují rychleji. Zatímco na povolení se často čeká i několik měsíců, jednodušší ohlášení musí být hotové do třiceti dnů. Navíc se za něj platí nižší správní poplatky.
Skleníky nebo bazény na zastavěném pozemku u rodinného domu nebo chaty nebudou potřebovat ani ohlášení. Předloha novelizuje čtyři desítky souvisejících zákonů. Zasahuje i do zákona o urychlení výstavby infrastruktury, kde stanovuje, že v zastavěném území se povedou elektroenergetická vedení o napětí 400 kV a vyšším nad zemí.
Omezení vlivu veřejnosti?
Novela vyvolala kritiku ochránců životního prostředí, kterým se nelíbí to, že omezuje vstup veřejnosti do povolovacích řízení. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) už dříve řekla, že na vstupu takzvané dotčené veřejnosti do řízení podle stavebního zákona se nic nemění. U řízení, kde se koná proces posuzování vlivů na životní prostředí, je podle ní účast dotčené veřejnosti zaručena.
Ze stavebního zákona v důsledku poslaneckých pozměňovacích návrhů zmizelo ustanovení dávající šanci účastnit se územního a stavebního řízení osobám, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, tedy právě spolkům. V zákoně o ochraně přírody a krajiny jim předloha umožňuje účastnit se řízení jen pouze podle tohoto zákona.
Někteří poslanci i senátoři naopak spolky kritizovali za to, že se kvůli nim povolování staveb neúměrně prodlužuje a komplikuje. Ochranářské spolky namítaly, že jde o největší omezení občanských práv po roce 1989, které je v rozporu s Ústavou. Dobu schvalování podle nich navíc nezkrátí.
Plány na nový stavební zákon
Ministerstvo pro místní rozvoj loni na podzim předložilo základní teze zcela nového stavebního zákona. Podle něj je potřeba vyřešit například ochranu veřejných zájmů, činnost dotčených orgánů nebo elektronizaci veřejné správy. Problémem je také systémová podjatost stavebních úřadů a možnost obstrukcí různými organizacemi. Základní teze nového zákona počítají také se zásadní úpravou mnoha souvisejících zákonů a podstatnou reformou veřejné správy.
Mnohem radikálnější než ministerstvo pro místní rozvoj, pod které zákon kompetenčně spadá, jsou stavební firmy. Dlouhodobě si totiž stěžují na kompetenční roztříštěnost oboru pod několik ministerstev. Celých 58 procent oslovených ředitelů by uvítalo vznik nového ministerstva stavebnictví. Přibližně třetina je proti.
Podle vyjádření Marcela Sourala, předsedy představenstva společnosti Trigema, je problémem především roztříštěnost orgánů státní správy a to, že jsou tyto orgány nekoordinované a nedrží správní lhůty. Jak řekl v rozhovoru pro TV Architect, současná situace je zcela absurdní a v evropském prostředí nevídaná. Například v Praze je pro stavební povolení nebo územní rozhodnutí potřeba čtyřiapadesát razítek.
Kateřina Semrádová
Zdroj: ČTK
Pořad
Sledujte také
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
