Jak pomoct a kam se obrátit?
Univerzita Karlova zřídila sbírku na pomoc všem zasaženým čtvrteční tragédií. Na podporu rodin obětí, pedagogů a studentů je možné přispět přes Nadační fond Univerzity Karlovy. Prostředky budou použity na adresnou pomoc zasaženým a využití bude koordinováno s vedením fakulty.
Veřejnost může do sbírky UK přispět na webu nadačního fondu nebo zasláním libovolné částky na transparentní účet číslo 556677359/0800. Do zprávy mají dárci napsat „Pomoc FF UK“ a také své jméno, pokud chtějí požádat o potvrzení o daru.
Další sbírka funguje na portálu Znesnáze21.
Aktuální psychologickou pomoc poskytuje Národní ústav duševního zdraví a pomoc nabízí i hlavní město Praha. „Jsme připraveni na další podporu rodin a blízkých obětí a účastníků tragédie. Naši odborníci z Intervenčního centra – Centra sociálních služeb Praha – a RIAPS poskytují krizovou intervenci a psychologickou podporu. V tomto centru jsou zkušení krizoví interventi z řad psychologů, psychiatrů i zdravotnického personálu,“ uvedla náměstkyně primátora hl. m. Prahy Alexandra Udženija. Speciální krizovou linku, která funguje nonstop, zřídil i Magistrát hlavního města Prahy ve spolupráci s Policií ČR, a to na čísle 974 823 158.
Nonstop krizová linka Systému psychosociální intervenční služby pro blízké a pozůstalé funguje na telefonu 227 272 225.
Chatovou podporu spustilo také Centrum Carolina Univerzity Karlovy na webu centrumcarolina.cuni.cz.
K dispozici je i Pražská linka důvěry na čísle 222 580 697 včetně online chatu.
Pomoc studentům nabídla i Linka bezpečí, která funguje nonstop na čísle 116 111.
Společnost In IUSTITIA spustila krizovou linku psychologické pomoci dostupnou na čísle 773 177 636 a 773 177 844.
Hlavní město v rámci piety zrušilo program svých vánočních trhů na Mariánském náměstí, stejně tak společnost Taiko zrušila plánovaný program na trzích na Staroměstském a Václavském náměstí a k podobným krokům přistupují i další organizátoři akcí. Praha žádá veřejnost, aby ctila etiku a šířila pouze informace z ověřených zdrojů.
Filozofická fakulta svědkem dějin 20. století
V listopadu 1929 byla zahájena výuka v nové budově filozofické fakulty na dnešním náměstí Jana Palacha. Budova byla postavena v letech 1924–1930 v novoklasicistním stylu podle projektu architekta Josefa Skláře.
Po 28. říjnu 1939, při připomínce 21. výročí vzniku Československa, nacistická okupační moc zahájila tragické represálie vůči českému studentstvu. Dne 17. listopadu 1939 byly uzavřeny české vysoké školy, následovalo popravení několika studentských funkcionářů a mnoho dalších bylo odvlečeno do koncentračních táborů. Mezi oběťmi byli i absolventi filozofické fakulty, Jan Weinert a Josef Matoušek.
Dne 16. ledna 1969 se upálil student filozofické fakulty Jan Palach na protest proti pasivitě československé společnosti následkem okupace 21. srpna 1968.
Dne 1. ledna 1977 byla uveřejněna Charta 77, významný mezník v dějinách svobody slova v Československu. Dokument podepsalo mnoho perzekvovaných absolventů i pedagogů filozofické fakulty. Jedním ze tří prvních mluvčích iniciativy byl i profesor Jan Patočka, jeden z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století.
20. listopadu 1989 ráno vyhlásili studenti filozofické fakulty okupační stávku a převzali fakultu do svých rukou. Centrem dění se stala velká aula, kde se koncentrovaly aktuální informace, rozdělovaly úkoly, vytvářely plakáty a rozmnožovaly různé materiály. Následně 24. listopadu bylo na půdě fakulty založeno Občanské fórum.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
Jaké stavby jsou spojeny s událostmi sametové revoluce?
Při příležitosti výročí sametové revoluce je vhodné si připomenout místa, která jsou s těmito událostmi spojena. My se zaměříme především na ta pražská. Po některých vás v rámci našeho pořadu Skryté poklady architektury provede historik architektury Zdeněk Lukeš.