Developeři dlouhodobě uvažují nad výstavbou výškových budov v Praze

Autor: Tomáš Soukup, Popisek: Panorama Pankrácké pláně

Města a urbanismus

#výškové stavby #budoucnost #vysočany

další

Sdílet na facebook twitter

Postavit výškovou budovu v Praze není jednoduché. Nejenže výstavbu mnohdy zdržuje legislativa, navíc je podle některých architektů nutné nad takovými budovami přemýšlet a zasazovat je do širšího kontextu. Pomoci by mohla přestavba brownfieldů.

Podle architektky Evy Jiřičné Praha potřebuje více než jednu dominantu. „Pokud se v současnosti lidé budou dívat jen na jednu budovu, která není podobně slavná jako například Svatovítská katedrála, velký úspěch mít nebude. Musí se zvednout úroveň všech budov a musí jich být víc,“ tvrdí. Naráží tak na možnost výstavby výškových budov, v jejichž okolí by zároveň vznikla nová prostranství se zelení a zařízení pro děti a širokou veřejnost.

Podobné budovy stojí již v několika evropských městech. Například v Londýně nejvyšší budova Shard London Bridge měří tři sta deset metrů a je zároveň nejvyšší budovou v Evropské unii a druhou nejvyšší v Evropě. Podobné budovy však není jednoduché postavit.

Strukturovaně myslet

Výškové budovy musí mít opodstatnění a musí stát na vhodném místě. „Výšková budova na Václavském náměstí by mi velmi vadila, naopak kolem stanice metra Želivského, když bude pohledná, mi vadit nebude. Je nutné přemýšlet o výstavbě podle jednotlivých míst,“ myslí si Radomíra Sedláková, kurátorka Národní galerie v Praze.

Se Sedlákovou souhlasí i architekt Josef Pleskot. „Není možné jen obsazovat místa v Praze. Je nutné nad výstavbou přemýšlet, budovu zasazovat do širšího kontextu, strukturovaně a progresivně myslet,“ říká.

Budoucnost v brownfieldech

Výstavba jakékoliv budovy nejen v Praze ale představuje dlouhodobý proces. V případě získání stavebního povolení na bytový dům činí čekání až deset let. Situace se podle Dušana Kunovského, majitele společnosti Centram Group, zhoršuje. Aby se vše zrychlilo, daly by se ihned vyřešit kromě úpravy legislativy i změny územních plánů. Jinak by v roce 2030 mohlo v Praze chybět až padesát tisíc bytů.

Pomoci by mohla přestavba brownfieldů, tedy dostatečně nevyužívaných budov, jejichž rozloha jen v širší metropoli činí na devět set padesát hektarů. V celé Praze je to pak tisíc čtyři sta hektarů, což představuje přibližně tři sta třicet Václavských náměstí. Brownfieldy se nachází po celé republice, přičemž nejvíce z nich je v Libereckém kraji.

Nejlukrativnějším místem pro přestavbu brownfieldů v Praze jsou Vysočany. „Vysočany jsou v podstatě v ďolíku. Z jedné strany je prosecký kopec, z druhé strany pak kopec žižkovský. Žádná výšková budova by tak zde nevyčnívala,“ vysvětluje Marek Doležal, člen komise rozvoje Prahy 9.

lan