28. 6. 2023
/ Autor: Štěpánka Šulanová
Hlavní město má v plánu v tomto volebním období zahájit a z velké části dokončit rekonstrukci a rozšíření Divadla na Vinohradech. Secesní budova z roku 1907, která je dominantou náměstí Míru v současnosti zoufale potřebuje rozsáhlou opravu. Pro kulturní stánek tak nebude rekonstrukce znamenat jen nutné opravy, ale také technologický posun, který výrazně usnadní a zmodernizuje práci divadelníků.
Oprav se dočká nejen samotný plášť budovy, ale také veškeré instalace, scéna a současné zázemí. Nové sklady kulis by pak měly vzniknout v podzemí pod volným prostranstvím za budovou divadla v Římské ulici. Náměstek primátora pro kulturu Jiří Pospíšil v uplynulých dnech rekonstrukci vyzdvihl jako jeden z nejdůležitějších záměrů, v tomto volebním období. Rekonstrukce má odhadem vyjít na 2,7 miliardy korun.
„Vyhráli jsme výběrové řízení na rekonstrukci. Divadlo je opravdu v havarijním stavu, což si naštěstí uvědomilo už i město. Budova potřebuje naprosto zásadní zásah. Tím, že jsme schopni predikovat stavební náklady i provozní náklady do budoucna, tak zvítězila jedna z nejdražších variant, která je ovšem do budoucna nejúspornější. Divadlo by po rekonstrukci mělo dosahovat evropské úrovně,“ uvádí Jakub Masák, developer a projektant ze společnosti Masák & Partner.
Velkým přínosem má být pro fungování divadla nové jeviště. To současné už neplní svůj účel. Je složené z 25 samostatných částí, které šlo původně na různých místech zvedat pomocí pístů poháněných elektromotorem v podzemí divadla. Zařízení navržené slavným vynálezcem Františkem Křižíkem v roce 1927 ale před pěti lety definitivně dosloužilo. Stejně tak obnovu potřebuje i provaziště, se kterým se vytahují kulisy na jeviště. Po rekonstrukci by vše měl ovládat počítač. Vítaná bude také nová zkušebna, kterou teď divadlo postrádá.
Začít stavět by se mohlo o prázdninách 2024. Samotná stavba by pak měla zabrat zhruba 3 roky.
Více se o rekonstrukci divadla dozvíte v rozhovoru s Jakubem Masákem z ateliéru Masák & Partner.
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Státní opera
Neoklasicistní budova s neorokokovým interiérem byla postavena pražskými Němci jako divadelní scéna pro činohru i operu. Projekt byl zadán zkušeným vídeňským projektantům divadelních staveb Ferdinandu Fellnerovi (1847-1916) a Hermannu Helmerovi (1849-1919), kteří na něm spolupracovali s další významnou osobností architektury Ringstrasse Karlem Hasenauerem (1833-1894). Stavitelem byl Alfons Wertmüller, autorem sochařské výzdoby Theodor Friedl, fresky jsou dílem Adolpha Menzela, původní oponu namaloval Eduard Veith (dnes je tam její novodobá kopie).
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Národní divadlo
Výbor pro výstavbu Národního divadla v Praze byl založen již roku 1850. Vznikla veřejná sbírka a na stavbu přispěl panovník i řada šlechtických rodů. V roce 1865 byl návrhem budovy na stísněném lichoběžníkovém pozemku na vltavském nábřeží pověřen Josef Zítek, který svůj post obhájil i v následném konkurzu. V roce 1862 byla na místě vybudována prozatímní scéna dle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna, později zčásti inkorporovaná do definitivní stavby. Základní kámen byl položen v roce 1868. Nákladná budova byla dokončena až v roce 1881, vzápětí však vyhořela. Zítek odmítl pokračovat, a tak se úkolu budovu opravit a dokončit ujal Josef Schulz, který provedl i úpravy původního projektu a stavbu doplnil na jižním konci o tzv. Schulzův dům.
