Automatické mlýny v Pardubicích jsou nově kulturním a společenským bodem východních Čech. Veřejnosti se v budově, která je v provozu více než 100 let nově otevřely dvě galerie a vzdělávací centrum. Lokalitu ale čeká další stavební rozvoj. V dalších letech zde mají vzniknou novostavby určené pro práci i bydlení. Jaký další rozvoj čeká toto místo?
Winternitzovy automatické mlýny jsou jednou z nejvýznamnějších staveb architekta Josefa Gočára. Komplex historických industriálních budov se v uplynulých dnech otevřel po rozsáhlé rekonstrukci veřejnosti. Bývalá hlavní mlýnská budova je nově sídlem krajské sbírkotvorné Gočárovy galerie, která dříve nesla název Východočeská galerie v Pardubicích. V severní části areálu vznikla moderní budova inovativního vzdělávacího centra s názvem Sféra a pardubická městská galerie současného umění GAMPA. Poprvé v historii se veřejnosti otevírá také Gočárovo obilné silo, které slouží nejen jako turistické informační centrum, ale také jako multifunkční sál s terasou. Nejvyšší patro sila pak nabízí krásné výhledy na Pardubice a okolí, za dobrých podmínek je vidět i Sněžka.
Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj.
„Obnova Automatických mlýnů je mimořádnou ukázkou spolupráce soukromého, veřejného a neziskového sektoru. Jediné, co bylo od začátku naším cílem, aby mlýny ožily, byl v nich celodenní provoz, a proměnily se tak v pulzující městskou čtvrť, kam může přijít každý,” říká Lukáš Smetana, architekt a majitel Automatických mlýnů.
K proměně Automatických mlýnů přispělo v první etapě hned několik architektonických studií. Jedním z hlavních architektů projektu je Zdeněk Balík ze studia Zette, dále pak ateliéry Šépka architekti (Sféra, GAMPA a veřejná prostranství), Transat architekti (Gočárova galerie) a Prokš Přikryl architekti (Silo). Druhá etapa proměny této lokality se už blíží.
Druhá etapa přestavby Automatických mlýnů odstartuje začátkem příštího roku a zahrnuje výstavbu bytových a komerčních objektů, které mají být dokončeny přibližně v roce 2026. Tato druhá fáze projektu má za cíl uzavřít areál z východní strany a vytvořit plnohodnotnou městskou čtvrť s občanskou vybaveností. Díky transformaci zde vznikne moderní kulturně-společenská lokalita vhodná pro práci i život. Přibýt mají i další prvky a služby, které oblast oživí i v době, kdy jsou veřejné instituce zavřené.
Larischova vila je známá také jako Zámeček, v roce 1885 si ji uprostřed borového lesa na východním okraji Pardubic nechal vystavět hrabě Jiří Larisch-Mönnich podle návrhu architekta Františka Schmoranze. Hrabě vilu využíval zejména v období honů a Velké pardubické. Později vila několikrát změnila majitele. Na obnově budovy spolupracuje hejtmanství od roku 2016 a bude i nadále pokračovat.
Severní křídlo pardubického zámku čeká rekonstrukce. Vzniknout zde má podle projektu architektů z AI DESIGN společenský sál pro 200 lidí a další reprezentativní prostory. Aktuálně je hotová projektová dokumentace a nyní vypsali radní Pardubického kraje výběrové řízení na dodavatele stavby. Dominantou projektu bude především prosklené kruhové schodiště dle návrhu Evy Jiřičné a Petra Vágnera.
