V roce 2010 přibyl do terminologických vod energetických standardů pojem budova s téměř nulovou spotřebou energie (z angličtiny zkratka nZEB), podle jejíž definice měly být od roku 2016 do roku 2020 postupně realizovány veškeré nově postavené budovy v ČR. Vyhláška definující nZEB od 1. 1. 2022 opět zpřísnila požadavky na výstavbu nových budov.
Důležité je poznamenat, že tento energetický standard je jediným legislativně závazným pojmem a respektovat ho tak musí každý stavebník. Podle představ Evropské komise se „nulová spotřeba" měla přibližovat 40 kWh/m2 za rok, v ČR byla pro rodinné domy ve standardu nZEB stanovena hodnota v rozpětí mezi 60 a 160 kWh/m2 za rok, což bylo druhé nejhorší nastavení v Evropské unii. Nová úprava vyhlášky posouvá předepsanou hodnotu přibližně na 75 kWh/m2/rok.
foto: Administrativní budova IZOPOL v Podbořanech postavená ze systému Maxplus, který je vhodný pro objekty s nejvyššími tepelně izolačními parametry.
Při pohledu do průkazu energetické náročnosti odpovídá nový standard zhruba polovině kategorie B. Na rozdíl od dalších energetických standardů, o kterých budeme dále hovořit, není nZEB ve své podstatě definovaná pomocí číselných hodnot měrné potřeby tepla na vytápění, protože se využívá hodnocení pomocí tzv. referenční budovy, tedy porovnání hodnocené budovy s budovou o stejné geometrii a orientaci, ale s legislativně standardizovanými vstupními parametry.
Toto hodnocení se po zavedení vyhlášky do praxe ukázalo jako nepříliš optimální pro novostavby, protože nekladlo na architekta nároky zaručující tvarovou kompaktnost a energetickou hospodárnost. Místo aby tak metodika vedla k návrhu promyšleného a energeticky efektivního konceptu budovy, soustředila se na zkvalitnění tepelněizolační obálky domu, což se ukázalo jako nedostatečné.
Nová vyhláška proto naopak silně vede k užší spolupráci architekta a projektanta s energetickým specialistou, a konečně tak upozorňuje na fakt, že architektura domu je základním kamenem energeticky úsporných opatření. Podle profesního svazu Šance pro budovy mohou nová pravidla v rukou kvalifikovaného specialisty snížit s tím spojené vícenáklady na minimum, na druhou stranu jednopodlažní, členité nebo nevhodně orientované domy musí od 1. 1. 2022 svůj energetický handicap dohnat větším nasazením úspornějších technologií a obnovitelných zdrojů – což se samozřejmě podepíše i na výsledné ceně.
Budova s téměř nulovou spotřebou energie od 1. 1. 2022
Aby byla nová nařízení pro stavebníky přehlednější, je možné se řídit desaterem chytrého návrhu úsporných domů, které sestavilo Centrum pasivního domu. Stačí při navrhování nového domu dodržet libovolných šest bodů, a budova požadavkům na nZEB vyhoví (původní vyhláška si vystačila s jedním až dvěma body). Obecně nejméně finančně náročné je zúročit hlavně první čtyři body, které má ve svých rukách architekt, zbývajících šest, vyvažujících energeticky náročnou architekturu pomocí kvalitnější obálky budovy, instalací úsporných technologií a využitím obnovitelných zdrojů, sáhne do peněženky hlouběji.
Výpočet energetické náročnosti budovy se musí přesunout již do fáze studie nebo dokumentace pro umístění stavby, kdy se stanovuje celková koncepce budovy. Zpracuje se tzv. energetický model, který potom slouží po celou dobu stavby.
„Architekt nově může ovlivnit plnění požadavků tím, jak navrhne tvar a orientaci domu a jak jej vyřeší dispozičně. U klasického dvoupodlažního domu orientovaného na jih stačí vylepšit obálku, nebo využít některé z účinných technologií, či obnovitelný zdroj. V případě členitého bungalovu orientovaného na sever bude nutné zkombinovat více opatření. Užší spolupráce projektanta a architekta s energetickým specialistou v rané fázi studie či projektu tak bude klíčová," uvádí Michal Čejka, specialista na energetiku budov a projektant.
Odborníci odhadují, že zpřísnění energetických požadavků zvýší celkové náklady průměrně o 1 až 2 %, což je u běžného domu zhruba mezi 50 000 – 80 000 Kč. Takové vícenáklady se ale velice brzy vrátí v úsporách za energie. U koncepčně nepromyšlených domů, kde bude třeba chytrý architektonický návrh nahradit lepšími technologiemi, je pak nutné počítat s tím, že náklady na stavbu domu vzrostou o 5 a více procent. Zajímavostí je, že pětina novostaveb, postavených v roce 2020 už těmto novým požadavkům vyhověla.
obr.: Desatero chytrého návrhu úsporných domů, které sestavilo Centrum pasivního domu. Stačí při navrhování nového domu dodržet libovolných šest bodů, a budova požadavkům na nZEB vyhoví. Systém Maxplus má vynikající vlastnosti v bodech obvodový plášť, vyloučení tepelných mostů a průvzdušnost obálky budovy. Zdroj: Centrum pasivního domu
Nízkoenergetický standard
Společně s pasivním je to zřejmě nejpoužívanější standard, o kterém můžeme slyšet – ostatně byl první, který se v souvislosti s úsporností domu začal používat. Je definován měrnou potřebou tepla na vytápění nepřekračující 50 kWh/m2 za rok (české technická norma ČSN 730540 2). Nevhodně nastavenými parametry bylo až do konce roku 2021 možné postavit novostavbu, která podmínky pro nízkoenergetický standard nesplňovala, vylepšení požadavků na nZEB zajistilo, že nově postavené budovy už budou energeticky úspornější než zmiňovaný standard a je proto pravděpodobné, že se z terminologie postupně úplně vytratí.
Zdroj: Centrum pasivního domu
Pasivní standard
Pasivní dům stále zůstává technicky nejpokročilejším energetickým standardem, kterého je možné při výstavbě domu dosáhnout. Stavebník k němu dospěje ve chvíli, kdy dům optimalizuje podle všech deseti bodů desatera chytrého návrhu úsporných domů (sestavilo Centrum pasivního domu) – tedy zaměří se na energetickou efektivitu od prvních úvah o novém domě a každý z parametrů důkladně optimalizuje.
Hranice měrné potřeby tepla na vytápění je 15 kWh/m2 za rok, ale je to jen jeden z celé plejády požadavků – sleduje se neprůvzdušnost obálky budovy (blower-door test), míra primární neobnovitelné energie, nutnost instalace systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu (vzduchotechnika s rekuperací) a mnohé další.
Metodou pro hodnocení pasivity domu je tzv. PHPP, která je dlouhodobě vyvíjena v německém Passivhaus Institutu. Tato metodika je odzkoušena na reálném provozu několika tisíc pasivních domů po celém světě a cílí na dosažení reálných provozních parametrů. Pasivní dům je v energetickém štítku zařazen do kategorie A a samozřejmě plní s rezervou jak legislativní požadavky na nově postavené budovy, tak například podmínky pro dotační titul Nová zelená úsporám.
foto: Hrubá stavba AB IZOPOL v Podbořanech postavená ze systému Maxplus, který je vhodný pro objekty s nejvyššími tepelně izolačními parametry.
Nulový, plusový a autonomní dům
Jak už bylo zmíněno, pasivní dům je nejpokročilejším možným standardem z hlediska stavebního – tedy optimalizací domu do pasivního standardu vybudujeme nejúspornější možnou stavbu, která maximálně minimalizuje své potřeby. Vybavíme-li ji dostatečným množstvím technologie, můžeme se dostat do situace, kdy dům vyrobí stejné množství energie, které potřebuje na doplnění svých energetických ztrát (nulový dům), popřípadě svou potřebu překročí a přebytky může poslat dál (plusový dům).
V české legislativě je zakotven termín energeticky nulová budova, jejíž roční bilance vyprodukované a spotřebované primární energie je vyrovnaná. Nezáleží na tom, zda se vyprodukovaná energie využívá přímo v budově, nebo je posílaná do sítě a také stavba nemusí vyrovnávat potřebu a výrobu energie v každém období. Jde také o vyrovnanou bilanci primární energie, jejíž další zpracování vede k energetickým ztrátám, takže budova reálně spotřebuje víc, než kolik vyrobí.
Musíme mít proto v takovém případě klasické připojení k síti a určitě budeme něco málo doplácet. Pokud bychom toužili po bydlení ve zcela nezávislém domě, museli bychom vyžadovat budovu energeticky nezávislou (autonomní nebo také ostrovní). Ta pak skutečně může fungovat jen sama o sobě bez připojení na sítě a v každé chvíli pokrýt své energetické potřeby.
Zdroj: Centrum pasivního domu
Dotační titul Nová zelená úsporám
Aby to nebylo tak jednoduché, existuje ještě pojem budova s velmi nízkou energetickou náročností, který je principiálně velmi blízko k pasivnímu domu. Požadovaná hodnota měrné potřeby tepla na vytápění je stanovena na dvou úrovních, 20 nebo 15 kWh/m2 za rok. Liší se ovšem metodika výpočtu, který musí být v souladu s platnou vyhláškou č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov ve znění pozdějších předpisů a s využitím vstupních údajů uvedených v metodických pokynech programu Nová zelená úsporám pro tuto oblast podpory.
Mohlo by vás zajímat
Materiály a technologie
Speciální stavební systém jako první krok ke stavbě domu s minimálními náklady
Chystáte se stavět a chcete, aby se váš dům v budoucnu choval ekonomicky? Řešením může být lehký a přesný materiál založený na systému ztraceného bednění. Jedná se o polystyrenové tvarovky vylévané betonem, takže stavíte a izolujete v jednom kroku. Konstrukce s označením Maxplus od společnosti IZOPOL Dvořák s.r.o. je velmi odolná, má minimální tepelné ztráty a díky štíhlé konstrukci navíc získáte i prostor navíc.
Vize energetické nezávislosti
Dlouhodobé cíle zakotvené ve stavebním zákoně a v zákoně o hospodaření energií směřují k chápání budovy nikoliv jako energeticky náročného spotřebiče, pro který budujeme nákladnou infrastrukturu, ale k chápání budovy jako integrální součásti celé energetické sítě – tedy budova jako zdroj energie. Cesta k tomu vede přes minimalizaci spotřeby energie, zvyšující se kvalitativní úroveň stavební i technologické části budovy, zlepšování kvality vnitřního prostředí, zmírňování vlivu na životní prostředí a změnu klimatu a samozřejmě také na neustálé zvyšování energetické nezávislosti a efektivnímu využívání neobnovitelných zdrojů energie. Společnost směřuje k energetické nezávislosti s vizí, že v roce 2050 by měly být budovy jako celek na uhlíkově neutrální úrovni. Aby to bylo možné, musí stávající budovy projít hlubokou renovací a nově realizované budovy musí být navržené tak, aby vyrobili více energie než sami spotřebují – tedy být energeticky plusovou.
Zda a kdy bude tato premisa naplněna je samozřejmě zatím těžko odhadnout, jisté ale je, že novelizace vedoucí k druhé generaci nZEB určitě není poslední. Uvidíme, jak se s ní popasují architekti, projektanti, stavební firmy i energetičtí experti v praxi, předpoklady jsou ovšem velice příznivé – optimalizovat dům minimálně na legislativně požadovaný energetický standard je v současné chvíli jediné rozumné řešení, které v podstatě nezvedne investiční náklady, protože návratnost v ušetřených složenkách za energie se uvádí řádově v jednotkách let.
Mohlo by vás zajímat:
