Ergonomie a interiérový design
Díky vhodně nastaveným podmínkám mohou lidé podávat lepší výkony. Dobře ergonomicky navržené interiéry umožní svým uživatelům dynamickou změnu poloh. Pracovní místo je celý prostor, v němž se osoba pohybuje. Prostor budov by měl člověka vybízet k pohybu.
Ergonomické řešení, celkové rozvržení prostoru a s tím související aktivní design mají zásadní vliv na to, jak se v budovách cítíme. Ergonomie je klíčová zejména ve vztahu k vytvoření optimálního, komfortního a zdravého vnitřního prostředí. Lidé, kteří v těchto prostorách tráví podstatnou část svého dne, se tak díky vhodně nastaveným podmínkám cítí mnohem pohodlněji a mohou podávat lepší výkony.
Obecně lze říci, že správně ergonomicky řešené budovy zohledňují individuální vzdálenosti, výšky a úhly pracovního místa každého uživatele. Berou tak v úvahu biomechaniku lidského těla a prostor jí uzpůsobují. Při špatné poloze se totiž nadměrně zatěžují zádové, krční i ramenní svaly, a dochází k bolestem krční páteře nebo bolestem v kříži. Dobře ergonomicky navržené interiéry mají svým uživatelům umožňovat dynamické změny poloh. Tím se podporuje látková výměna a nedochází k dlouhodobému jednostrannému zatížení. Zlepšuje se tak nejen zdraví, ale i celková pohoda a výkonnost.
Člověk jako uživatel prostoru
Vhodná ergonomická řešení zohledňují člověka jako skutečného uživatele prostoru. S tím souvisí i nutnost uvědomit si již při návrhu budovy, jakou funkci bude interiér plnit a pro koho je vytvářen. Tento aspekt se nejmarkantněji projevuje především při navrhování dispozic kancelářských budov. „Správně rozvržené kanceláře umožňují práci v týmech. Skupinová práce už ovšem neprobíhá jen v zasedacích místnostech, nýbrž přímo v kancelářích. Tam si potřebují lidé vyměňovat informace, diskutovat u podkladů na svém počítači nebo společně sepisovat text. Z toho také plyne, že pracovní místo není jen židle a stůl. Jedná se o celý prostor, v němž se osoba pohybuje a mění svoji polohu v závislosti na různých činnostech během pracovního dne. Dobře navržená kancelář proto umožňuje práci vestoje i vsedě. Do administrativních prostor je třeba vhodně začlenit i zóny, které umožňují setkávání lidí či jejich interakci a přitom zachovávají určitou míru soukromí jednotlivce v kombinaci s přehledností kanceláře. Podstatné jsou i další, na které musí architekt při plánování také pamatovat, např. kuchyňka umožňující pohyb více osob zároveň, vhodné umístění toalet, akusticky oddělený prostor pro telefonování či přiměřeně široké chodby a další zóny“ vysvětluje Jan Baxa, Head of Asset Management ze společnosti CA Immo, členské společnosti České rady pro šetrné budovy.
Ergonomie, architektura prostoru a produktivita práce
Ergonomie se tak významným způsobem podílí na produktivitě práce. Optimalizovat pracovní prostředí z ergonomického hlediska znamená být na správné cestě ke zdravější a produktivnější kanceláři. S tím souvisí i to, že prostor budov by měl zároveň člověka vybízet k pohybu. K tomu může přispět i aktivní design a odstraňování bariér v prostoru. Například schody umístěné blíže vchodu, než se nachází výtah, motivují k fyzické aktivitě. Michaela Nedorostová, Senior Consultant - Associate Director společnosti CBRE, další z členů Rady, dodává: „Interiérový design českých kanceláří zažívá bouřlivý vývoj a během posledních tří let se situace neuvěřitelně zlepšila. Nastupující generace si uvědomuje, že práce tvoří více než třicet % jejich produktivního života. Chce proto pracovat flexibilně a v příjemném prostředí. Toho si váží více než peněz. Zuří válka o talenty, firmy začaly naslouchat jejich přáním a do interiérů investují. Musejí. Nakonec snad i ony si uvědomí, že příjemným prostředím lze zaměstnance motivovat lépe než vyšší mzdou a že hezké kanceláře jsou skvělým marketingovým nástrojem.”
Česká rada pro šetrné budovy
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
