Festival RE:PUBLIKA na výstavišti v Brně připomene výročí vzniku Československa
V sobotu 26. května začne na brněnském výstavišti festival RE:PUBLIKA. Připomene sté výročí vzniku Československa a devadesát let od otevření výstavního areálu. Důležitou součástí festivalu bude design v mnoha podobách - instalace Krištofa Kintery na míru festivalu, to nejlepší ze současného designu a malé ohlédnutí v rámci projektu Avant Garde. Proběhne také speciální světelná show a předvádět se bude i samo výstaviště.
V současné jednoduché architektuře pavilonu G1 na brněnském výstavišti vyroste Svobodné město. Skulpturální architektura H3T, která vytvoří základ pro výstavní koncept, jenž se zabývá naší blízkou budoucností a tím, co pro ni může design přinést. V době, kdy téměř vše prochází lidskou rukou, která věci formuje a přetváří, přichází autorský kolektiv s konceptem otevřeného, de facto provizorního města/struktury, jež má v sobě vestavěné náměstí s památníkem, chrám i pěší zónu, ale přitom není žádnou architektonickou studií o budoucnosti. Je rámcem umožňujícím přemýšlení a poskytujícím zážitky.
„Avant Garde znamená dívat se dopředu. Ctít pokrok a nenechat se svazovat předsudky. Brněnská avantgarda taková vždy byla, a proto jsme výstavu soudobého designu nazvali právě Avant Garde,“ popisuje spolukurátorka projektu Jana Zielinski.
Do Svobodného města budou zasazena díla současných designérů, například Maxima Velčovského či Lucie Koldové. Část výstavy připravená multimediálním umělcem Tomášem Svobodou ponese českou DNA prostřednictvím mimořádných děl designu posledních sta let.
Prapory poháněné umělým větrem
Český umělec Krištof Kintera připravuje pro festival zcela novou venkovní instalaci. Pracuje s větrem generovaným výkonnými turbínami namířenými na stožáry s vlajkami. Nejedná se však o standarty zemí a států, ale o prapory, jež manifestují důležité vlastnosti, které ve svém životě zažívá každý jednotlivec. Vlajky před důležitými budovami běžně reprezentují země. Tentokrát prapory poháněné umělým větrem poukazují na základní lidské vlastnosti.
Yasuhiro Chida a Hyperbinary
Festival RE:PUBLIKA ve spolupráci se SIGNAL festivalem přinese také speciální světelné instalace. Pro brněnskou událost vybrali kurátoři SIGNAL festivalu japonského umělce Yasuhira Chidu a umělecké studio Hyperbinary.
Instalace japonského umělce Brocken 5. 2. vychází z jevu, kterému se říká brockenské strašidlo nebo také horský přízrak. Tento přízrak se objevuje vysoko v horách, kdy horolezec stojí zády ke slunci a dívá se z hřebene hory do mlhy. Vznikne tak ohromně zvětšený stín pozorovatele obklopený duhou. Interaktivní objekt, do něhož diváci vstupují, je protnut 60 000 otvory, které vytvářejí iluzi, v níž má divák pocit, že letí noční oblohou.
Umělecké studio Hyperbinary zvolilo pro svůj projekt název Prospect, neboť jeho význam (vyhlídka, naděje, široký rozhled) se váže k samotnému místu nejen formálně, ale také obsahově. Světelnou show složenou ze sto šedesáti programovatelných LED světel chce vykročit do budoucnosti a poskytnout divákům unikátní zážitek dialogu inteligentních moderních technologií s funkcionalistickou architekturou. Instalace doplněná originální hudební složkou rozsvítí věž výstaviště po tři víkendy.
Výstava výstaviště
Výstaviště bude po celou dobu festivalu přístupné zdarma. Poznat areál umožní návštěvníkům pravidelné komentované prohlídky Brněnského architektonického manuálu. Ten představí výstaviště jako příklad moderní architektury dvacátých let 20. století, kdy vznikaly první pavilony podle návrhů takových architektů, jakými byli Josef Gočár (kterého blíže poznáte z článku TV Architect - Josef Gočár: Přes krychli, funkci až ke konstrukci) nebo Bohuslav Fuchs.
Manuál připravil pro festival také výstavu Adolf Loos & Viktor Bauer. „Ukážeme jedinou veřejně přístupnou, zachovanou realizaci světoznámého architekta Adolfa Loose v jeho rodném městě – interiér Bauerova zámečku, který svým klasicistním vzhledem kontrastuje s okolními pavilony. Na výstavě získají návštěvníci představu o životě Bauerovy rodiny v sousedství nově budovaného areálu, pro jehož stavbu byli nuceni městu Brnu v roce 1922 prodat své pozemky,“ říká Terezie Petišková, ředitelka Domu umění města Brna.
nyv
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
