Fikce souhlasu a zjednodušení projektové dokumentace. Dvě témata, která mohou pomoci vyřešit stavební krizi

Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) považuje zavedení fikce souhlasu kromě zjednodušení projektové dokumentace a zavádění digitalizace do stavebních procesů za důležité dílčí kroky, které by měly být předchůdci celkové rekodifikace stavebního práva. Ta bude podle odborníků schválena nejdřív za dva roky, což by mohlo být pozdě především pro udržení konkurenceschopnosti České republiky.  

Novela stavebního zákona je součástí návrhu zákona číslo 416 o urychlení výstavby dopravní a technické infrastruktury. Ten je však v gesci ministerstva dopravy, nikoliv MMR. „Je to obsáhlý zákon s poměrně koncepčními změnami v různých oblastech. To je důvod, proč se jeho projednávání zdrželo v Legislativní radě vlády. Toto zdržení nás samozřejmě netěší, na druhou stranu rozumíme tomu, že navrhované změny musí být podrobeny podrobné rozpravě. I nadále věříme, že zákon bude kladně doprojednán v legislativní radě a že se ho podaří co nejrychleji dostat na vládu,“ vysvětlila náměstkyně MMR Marcela Pavlová.

Už to tady bylo

V Poslanecké sněmovně by se fikce měla setkat s pozitivním přijetím. Pro zavedení je také opoziční ODS a TOP 09, podporují jej i mnozí odborníci. „Fikce souhlasu je v určitých kruzích vnímána jako něco cizího a nebezpečného – přitom už tento mechanismus v českém správním právu fungoval a dost nepochopitelně jej u ohlašování jednoduchých staveb novela stavebního zákona zrušila a nahradila nutností vydat souhlas,“ říká Jan Kasl, architekt a předseda České komory architektů (ČKA).

Dušan Kunovský, šéf Central Group a člen SAR považuje zavedení fikce za pozitivní krok, který by měl urychlit schvalování staveb až o několik let. „Stát občanům i firmám ukládá pod sankcí spoustu povinností. Přitom sám své povinnosti v řadě případů neplní, a to povolovací proces prodlužuje o roky. Stát například z nových bytů velmi profituje. Jen na DPH a dalších daních získává z každého prodaného bytu v Praze kolem jednoho milionu korun,“ doplnil Kunovský.

Podle Renáty Pintové Králové, členky SAR a České společnosti pro stavební právo fikce souhlasu dotčeného orgánu není jednoduché a ideální řešení, ale, jak říká, kdo předložil alternativní možnost? „Je vedeno několik diskusí o nepřezkoumatelnosti těchto fiktivních stanovisek, ale opět nikdo nepřišel s žádným jiným návrhem. Takže za mě ano, pomohla by. Všechny kritiky této úpravy bych požádala: navrhněte konstruktivní bezchybné řešení,“ říká.

Fikce souhlasu má příslušné orgány motivovat k dodržování správných lhůt. Je to pojistka, která by znamenala, že pokud by během 30 dnů, resp. 60 dnů v prodloužené lhůtě, orgány nevydaly svá stanoviska, bralo by se to tak, že se záměrem souhlasí. Nedodržování termínů se stalo v posledních letech běžnou praxí. „Fikce souhlasu je velice rozumný nástroj, protože v současné chvíli je stavebník ponechán úřadům napospas. Sice existuje správní řád a máme nějaké lhůty dané, ale ty se vůbec nedodržují. My dnes voláme na úřady a ptáme se, kdy už to bude. Někde jsou rychlí, ale často skutečně řeknou: My máme hodně práce, my to nestíháme,“ má zkušenost architekt, urbanista a člen SAR Pavel Hnilička.

Problematika Pražského okruhu

Bez závazných stanovisek dotčených orgánů se ale stavebník nepohne z místa. Spolehlivě se o tom přesvědčuje stát, který není schopen už dekádu získat povolení pro dostavbu jedné z nejdůležitějších komunikací v zemi – Pražského okruhu, ale i soukromí investoři, kteří mají v Praze v přípravě více než sto tisíc bytů. Přitom metropoli svírá bytová krize. Příprava bytového projektu jim totiž trvá i deset a více let. Jak vyplynulo z průzkumu veřejného mínění, který si SAR v červnu zadalo u agentury Ipsos, pro více než polovinu Pražanů jsou ale chybějící silniční okruhy metropole stavbou s nejvyšší prioritou a drahé bydlení problémem, který je nejvíc trápí. „V České republice je stavební řízení jedno z nejdelších v Evropě.  V loňském roce se Česká republika propadla na žebříčku Světové banky ze 127. místa na 156. To je už velmi nelichotivá pozice, která v podstatě ukazuje, že z pohledu konkurenceschopnosti vůči ostatním zemím Česká republika zaostává,“ podotýká Pavel Kliment, člen SAR a partner KPMG.

Úřady jsou dnes přetížené a zjednodušení projektové dokumentace je prostředek, který by mohl zamrznutý proces odmrazit. U nás je tato dokumentace mnohem složitější než v zahraničí a důvodem je mimo jiné požadování příliš detailních informací. „Projektová dokumentace je tak složitá a obsáhlá, že ji často vozíme na stavební úřady v bednách dodávkou. Než pocítíme pozitivní efekt komplexní změny stavebního práva, ještě to nějaký ten rok potrvá. Zjednodušení projektové dokumentace pro povolování staveb by ale šlo zařídit v horizontu několika měsíců jednoduchou změnou ministerské vyhlášky,“ poznamenal Dušan Kunovský. Tomu ale musí předcházet věcná diskuse zástupců ČKA a České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT).

„Obsah posuzované dokumentace by se měl upravit tak, aby úřady neposuzovaly to, za co ručí autorizované osoby,“ soudí Jan Kasl. Ke zkrácení stavebních příprav má dojít podle něho posílením odpovědnosti  určených osob v procesu přípravy a realizace staveb spolu s jediným povolením, na jediném úřadu obsahujícím pracovníky mnoha současných „dotčených orgánů“, vydávající vyjádření místo dnes často protichůdných závazných stanovisek. Předseda ČKAIT Pavel Křeček souhlasí s jedním povolením, ale na základě srozumitelné dokumentace. „Jedinou osobou v celém procesu výstavby, která je zodpovědná za splnění podmínek veřejného zájmu, je autorizovaná osoba, a to do životnosti stavby nebo po dobu svého života,“ zdůrazňuje Křeček a upozorňuje, že už aktuální vyhláška o dokumentaci umožňuje některé části dokumentace přiměřeně nedokladovat. Z toho důvodu se nedomnívá, že by úprava měla přinést v tomto směru nějaké zrychlení.

Posunout se do 21. století

Spolu s jednodušší projektovou dokumentací je třeba se posunout do 21. století a digitalizovat stavební řízení. Nepůjde ale pouze o to veškeré dokumenty dostupné v papírové podobě digitalizovat. Stavebník projektovou dokumentaci podá podle plánů MMR na úřad prostřednictvím datového úložiště a všechny dotčené orgány s ní budou pracovat on-line podobně, jako je to běžné v zahraničí.

 „To, že se dokumentace podává elektronicky, je zásadní. V Británii existuje vládní portál, do kterého nahrajete výkresy a textovou zprávu ve formátu PDF a poté má stavební úřad zhruba dva až tři týdny na to, aby ověřil a takzvaně validoval nebo potvrdil žádost o povolení. Po registraci má takzvanou 21denní lhůtu na konzultace – to znamená, že si sám obstará vyjádření všech důležitých dotčených orgánů a vlastníků infrastruktury. Těch ale není zdaleka tolik jako u nás, možná by se daly spočítat na prstech dvou rukou. Tyto orgány se vyjádří do 21 dnů, pokud se nevyjádří, mají povinnost požádat o prodloužení v případě nějakého složitějšího problému,“ vysvětluje architekt a člen SAR Pavel Nasadil, který často pracuje i ve Velké Británii. V praxi to pak funguje tak, že ještě nikdy nečekal na povolení stavby delší dobu než jeden rok.

nyv