Galerie Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí mění majitele, tím je nově ČVUT

13. 11. 2020 / Autor: Zuzana Duzbabová, Foto: Galerie Jaroslava Fragnera (archivní)

Zprávy a aktuality

#galerie Jaroslava Fragnera #ČVUT #galerie #praha

další

Sdílet na facebook twitter

Od Nadace české architektury koupilo budovu galerie České vysoké učení technické (ČVUT). Objekt se tak stane součástí areálu školy, ke kterému patří i Betlémská kaple. Ta vznikla znovu v 50. letech právě podle návrhu architekta Fragnera. Podle rektora univerzity je hlavním cílem vytvoření kulturního prostoru v historickém centru Prahy. Galerie Jaroslava Fragnera byla jednou z mála v republice, která se věnovala výhradně prezentaci architektury.

Galerie Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí v Praze nyní patří pod ČVUT. Ta tvrdí, že zde nepůjde primárně o zisk, ale o vytvoření propojeného prostoru pro výstavy nebo přednášky.

„Takovéto místo nejenom oživí stávající kulturní prostředí, ale významně posílí povědomí o ČVUT u veřejnosti a přivede k nám nové studenty. Zároveň takto můžeme přispět ke zvýšení kvality kulturního života v centru Prahy. Rovněž poskytneme prostor pro aktivity našim studentům, a tak se galerie stane místem meziuniverzitní studentské kulturní spolupráce,“ říká rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Právě spojením Betlémské kaple s Fragnerovou galerií vznikne jeden celek. Propojení už nyní existuje, a to díky můstku i podzemní chodbě. Podle představ vedení univerzity by se zde mohly konat odborné konference rovnou v několika sálech, zázemí by zde měl najít také studentský klub.

Momentálně má Betlémské kaple k dispozici Lapidárium, kde se konají výstavy. Do budoucna by mělo být využívané ve větším měřítku, ať už pro studenty nebo ke vzdělávacím akcím pro rodiny s dětmi. Vzniknout by také mělo gastronomické zázemí v podzemní restauraci v budově Fragnerovy galerie.

Významný představitel českého funkcionalismu

Jaroslav Fragner se narodil v prosinci roku 1989, po studiích na Akademii výtvarných umění u Josefa Gočára se stal významným představitelem funkcionalistické architektury. Mezi jeho díla patřila například kolínská elektrárna, palác Merkur v Praze nebo znovuobnovení Betlémské kaple. Zároveň byl také členem skupiny Puristická čtyřka, tvořené studenty z ČVUT.

„Na konci 50. let v éře prezidenta Antonína Novotného se stal vedoucím speciálního ateliéru pro Pražský hrad a v této funkci dostal za úkol upravit dlažbu na II. nádvoří a také rekonstruovat Střední křídlo Nového paláce,“ zmiňuje historik architektury Zdeněk Lukeš.