Hermann Helmer, otec koncertních a divadelních budov, zemřel před sto lety
Nesmazatelnou stopu zanechal na území České republiky německý architekt Hermann Helmer, od jehož úmrtí uplyne 2. dubna rovných sto let. Jen v Karlových Varech byly podle návrhů Helmera a jeho kolegy Ferdinanda Fellnera postaveny nebo přestavěny Vřídelní kolonáda, místní divadlo, Goethova vyhlídka nebo slavný Grandhotel Pupp. Oba muži také navrhli například budovy Městského divadla v Liberci, brněnského Mahenova divadla nebo Slovenského národního divadla.
Hermann Helmer se narodil 13. července 1849 v německém Harburgu. Celý svůj profesní život ale působil ve Vídni. Po studiu na mnichovské technice nastoupil do ateliéru Ferdinanda Fellnera a na počátku 70. let si založili vlastní studio, které se stalo nejvýznamnějším stavitelem divadel v celém Rakousku-Uhersku. Společně navrhli a realizovali na pět desítek divadel po celé Evropě, celkem vyprojektovali kolem dvou set staveb.
Spolehliví a včasní
Ateliér Fellner a Helmer byl založen v roce 1873. Koncem 19. století byl jedním z nejznámějších architektonických ateliérů ve Vídni. Většina navržených budov dodnes existuje a najdeme je v oblasti od Švýcarska po Rusko. Budovy jsou nejčastěji postaveny a vyzdobeny v historizujícím slohu (neorenesance, neoklasicismus, neobaroko), někdy s prvky secese. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérů i exteriérů budov byly významní umělci své doby – Gustav Klimt a Ernst Klimt, Franz Matsch, Hans Makart, Theodor Friedl a další.
Specializací tohoto ateliéru byly divadelní a koncertní budovy, ve kterých se tito architekti zaměřili podstatnou měrou na bezpečnost a funkčnost provozu divadla. Bezpečnostní hlediska začala hrát důležitou úlohou při stavbě těchto budov poté, co koncem 19. století vyhořela celá řada divadel v Evropě i USA. Právě Ateliér Fellner a Helmer zareagoval na novou poptávku nejrychleji a důraz na bezpečnostní hlediska se stal důležitou součástí jeho firemní pověsti.
Kde všude stavěli
Díky tomu byly architekti v průběhu času pověření návrhem a realizací asi padesáti divadelních budov – například v Záhřebu, Salcburku, Berlíně, Szegedu, Bratislavě, Štýrském Hradci, Curychu, Budapešti a samozřejmě ve Vídni (např. Volkstheater nebo koncertní sál Ronacher). Na území dnešní České republiky najdeme je divadelní budovy v Praze (Státní opera), Brně (Mahenovo divadlo), Liberci, Jablonci nad Nisou a Karlových Varech.
Kromě bezpečnostních hledisek byl ateliér vyhlášený také tím, že měl přijatelné ceny a jeho představitelé přesně dodržovali termíny. I díky tomu získali zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu – projektovali panelové domy (těch bylo více než sto, asi nejznámější je luxusní obytný komplex Margarethenhof ve Vídni), obchodní domy (těch bylo dvacet sedm), vily, paláce a zámky (těchto staveb projektovali asi šedesát, na území České republiky např. zámek Žinkovy), hotely, továrny, hvězdárny a lázeňské budovy a kolonády. Výraznou měrou zasáhly do celkového vzhledu především dvou lázeňských měst – Badenu a Karlových Varů.
nyv