Vila spisovatele Vladislava Vančury: Od purismu k funkcionalismu
První návrh na stavbu domu pochází z roku 1924, kdy se potkali spisovatel Vančura a architekt Jaromír Krejcar. Terasy měly umožnit přesun života ven do zahrady. Stavitel Václav Vejvoda vnutil Vančurovi a Krejcarovi svou představu o domu, z purismu tak přešel dům k funkcionalismu. Vnitřkem budovy procházelo točité schodiště, které propojovalo pracovnu se zbytkem domu.
Spisovatel Vladislav Vančura patřil k zakladatelům a hlavním osobnostem uměleckého hnutí Devětsil, jehož členové byli nositeli nových myšlenek a forem v kultuře. V rámci hnutí se také autor potkal s mladým architektem Jaromírem Krejcarem, a ten v roce 1924 vytvořil první návrh na stavbu domu na Zbraslavi. Vančura se tehdy oženil se spolužačkou ze studií medicíny a chtěli si spolu otevřít v novém domě lékařskou praxi. Krejcar do projektu vložil všechny své představy a sny o moderním bydlení. Právě opustil ateliér Josefa Gočára, o němž se dočtete víc v článku TV Architect Josef Gočár: Přes krychli, funkci až ke konstrukci, a návrh Vančurovy vily byl jeho první samostatnou prací.
Projekt v duchu purismu
Krejcar měl v plánu celý dům založit na velmi odlehčené železobetonové skeletové konstrukci, jež by vytvořila uvnitř stavby dostatek volného prostoru. Svůj projekt vytvářel v duchu purismu, jež je charakterizován jako snaha o stylovou čistotu, s pásovými okny zahnutými přes nároží a s pohodlnými terasami. Ty měly umožnit, aby se v pěkných dnech přesunul život z domu na zahradu. Součástí jeho návrhu měla být také dlouhá krytá pergola. Celou stavbu promýšlel v podstatě zevnitř z obytného prostoru a odtud pak postupoval k vnější podobě. Jenže zbraslavští radní se tohoto projektu zalekli a odmítli vydat stavební povolení.
Nový funkcionalistický dům
O dva roky později přišla na svět přepracovaná studie, dům se více protáhl a zjednodušil. Tehdy přišel ke slovu místní stavitel Václav Vejvoda, jenž měl autorovy představy uvést do skutečnosti. I přepracovaný projekt se mu nicméně zdál také odvážný a vnutil Vančurovi svou představu, spisovatel ani architekt neprotestovali. A tak v letech 1927 – 1929 vyrostl na svažitém pozemku nový dům, řazený k funkcionalistickému stylu, který sice zachoval řadu Krejcarových návrhů, ale odlehčená vize byla Vejvodovým vstupem do stavby částečně ztracena. V oblasti architektury a stavebnictví znamenal funkcionalismus stavbu domů podle jejich funkce a zároveň snahu reagovat na požadavky průmyslu. Používaly se hlavně šamotové cihly, železo nebo beton. Celá stavba tehdy přišla Vančuru na 600 000 korun československých včetně úroků z úvěru, který si musel na ni vzít.
Schodiště, terasy a okna
Vila byla postavena jako budova o dvou patrech, jejímž vnitřkem procházelo točité schodiště. Měla dva vchody, jeden do ordinace a druhý do bytu. Ordinaci užívala paní Ludmila, Vladislav Vančura se v době nastěhování již zcela věnoval literatuře. Pracovna byla umístěna v druhém patře nad bytem a se zbytkem domu ji propojovalo schodiště. Důležitým prvkem zůstaly terasy a okna. Dům byl vytápěn ústředním topením na uhlí, které bylo do obytné části dováženo malým ručním výtahem ze sklepa.
Ve vile v současnosti stále žijí spisovatelovi potomci. Bývalého majitele dnes připomíná socha umístěná při vstupu do zahrady a rovněž ulice, v níž budova stojí, nese Vančurovo jméno.
nyv
Pořad
Sledujte také
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
