Jan Kotěra: Světoběžník, experimentátor a pedagog

Autor: muzeumhk.cz/ Popisek: Český architekt Jan Kotěra

Osobnosti

#architekt

další

Sdílet na facebook twitter

Český architekt a designér Jan Kotěra měl k technickému směru blízko již v raném dětství coby syn učitele kreslení Antonína Kotěry. Základní vzdělání získal na německých vzdělávacích ústavech v Ústí nad Labem, středního vzdělání pak dosáhl na německé Odborné škole stavitelské v Plzni.

Odborné studium a praxe

Po maturitě v roce 1890 odešel do Prahy, kde nastoupil jako praktikant do projekční kanceláře inženýra Freyna. Ten ho představil baronu Mladotovi ze Solopysk, který se rozhodl mladého tvůrce finančně podporovat na studiích na Akademii ve Vídni, kam Kotěra v roce 1894 odjel. Jeho profesorem byl tehdy Otto Wagner, rakouský architekt a urbanista. Během studií ve Vídni se Kotěra setkal s Josipem Plečnikem, architektem a urbanistou, Josefem Hoffmannem, architektem a designérem a s Adolfem Loosem, českým architektem a ústřední osobností architektonického purismu, tedy směru usilujícího o stylovou čistotu staveb bez zdobnosti a bez mísení slohů.

Za svůj diplomový projekt, kterým byl návrh ideálního pobřežního francouzského města, obdržel Kotěra v roce 1897 cenu Prix de Rome, ocenění pro studenty umění, která se dá přirovnat k dnešnímu stipendiu. Tato podpora mu umožnila strávit rok 1897 na studiích v Itálii. Po studijním pobytu se vrátil do Prahy inspirován italskou tvorbou. V hlavním městě nebyl přivítán s nadšením, jeho talent se nezamlouval obhájcům tradiční architektury.

Jeho práce

Kotěrovy rané práce byly ovlivněny stylem vídeňské secese, stylu vyznačujícím se zdobností a především využíváním přírodních motivů. Navrhl tak první secesní budovu v Praze, kterou byl Peterkův dům na Václavském náměstí. V duchu secese navrhl také pavilon, který hostil pražskou výstavu Augusta Rodina, význačného francouzského sochaře, v roce 1902, ale stojí také za mnohými náhrobky, s nimiž se můžeme i dnes setkat na několika pražských hřbitovech.

Český architekt se časem odklonil od ornamentálního secesního stylu a začal experimentovat s prostorem. Zajímaly ho také kompoziční techniky lišící se od secesních přírodních motivů. Kotěra na začátku dvacátého století vyznával také účelnost prostoru a čistou a přehlednou kompozici. Ve svých stavbách začal používat čisté, neomítnuté zdivo, které se pro něj později stalo jakýmsi rukopisem. Příklady této Kotěrovy nové tendence představují například Trmalova a Suchardova vila v Praze, Máchova vila v Bechyni a nebo Národní dům v Prostějově postavený mezi léty 1905–1907.

Prairie Houses

Kotěra patřil k obdivovatelům Franka Lloyda Wrighta, amerického architekta známého díky svým Prairie Houses, typům domů nazvaných podle krajiny kolem amerického města Chicaga. Stejně jako Wright se také Kotěra věnoval designu nádobí, skla, nábytku, interiérů i tapet. Byl rovněž kreslířem a akvarelistou.

Pedagog

Tento muž se také věnoval předávání znalostí a zkušeností budoucím stavitelům. Od roku 1898 učil na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde byl později jmenován řádným profesorem. Od roku 1910 působil jako profesor na Akademii výtvarných umění, kde několik let zastával post rektora. K jeho žákům patřili například Josef Gočár, zakladatel české moderní architektury, Otakar Novotný, o němž jsme psali v článku „Reprezentační Ottova vila na Zbraslavi“ a Pavel Janák, architekt, výtvarník a urbanista.
K velkým projektům českého architekta Jana Kotěry patří budova právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na tomto projektu začal pracovat v roce 1907 opět v duchu secese, ale na přání zadavatele zakázky změnil v roce 1914 styl na neoklasicistní.

Dokončení budovy právnické fakulty se její tvůrce nedočkal, budova byla dokončena pod vedením architekta Ladislava Machoně.

nyv