Jan Koula: Architekt, jehož stop se dotýkáme denně

Autor: Tomáš Nývlt

Osobnosti

#praha #architekt

další

Sdílet na facebook twitter

Byl znalcem a propagátorem lidového umění a architektury. Učil se ve Vídni u profesora Theodora Hansena, který je dodnes známý jako architekt, malíř a ilustrátor. Vedl časopis Architektonický obzor a spoluzakládal Klub za starou Prahu. Jeho stavby můžeme vidět na každém kroku nejen v hlavním městě.

Jan Koula, spolupracovník a pokračovatel Antonína Wiehla, českého architekta, stavitele, muzejního pracovníka, konzervátora památkové péče a mecenáše, byl nejen architektem historizujícího a folklórního směru. Byl především vynikajícím znalcem a propagátorem lidového umění, lidové architektury a interiérů uměleckého průmyslu. Jako výborný výtvarník navrhoval sgrafita na budovy, nábytek, skleněné předměty, mříže, šperky, výšivky. Rozvíjel rozsáhlou sběratelskou činnost, uloženou zejména v Národopisném muzeu v Praze, zabýval se záchranou architektonických a uměleckoprůmyslových památek. Odborníci i laikové jej vedou v paměti také jako kreslíře a akvarelistu.

Budovatel Národopisného muzea

Českobrodský rodák absolvoval studium architektury na české technice v Praze a strávil rok na Akademii výtvarných umění ve Vídni u známého architekta, malíře a ilustrátora Theodora Hansena. Od roku 1878 byl asistentem profesora Schulze, architekta, pedagoga, designéra a restaurátora. Od roku 1884 byl mimořádným a od roku 1887 řádným profesorem architektonického tvarosloví a ornamentálního kreslení na české technice v Praze. Současně vyučoval perspektivu na pražské Akademii výtvarných umění. Patřil k budovatelům Národopisného muzea postaveného v rámci Národního muzea. V letech 1892–1917 byl Koula správcem národopisných a archeologických sbírek tohoto muzea.

Klub za starou Prahu

Mnoho stop zanechala Koulova činnost publikační. Od roku 1881 vedl časopis Architektonický obzor, což byl časopis československých inženýrů a architektů přinášející zprávy sdružených spolků československých inženýrů a architektů v Brně, Plzni a Praze. Byl také spoluzakladatelem Klubu za starou Prahu, který je od roku 1900 činný dodnes. Na stránkách TV Architect si můžete přečíst článek Klub za starou Prahu oznámil nominace.

Architekt umírá v květnu 1919 v Praze. Výstavy prezentující tvůrcovo celoživotní dílo byly uspořádány v letech 1939 a 1955.

Čechův most a panorama Bitvy u Lipan

K známým stavbám architekta Jana Kouly patří novobarokní dům v Pařížské č. 1073 v Praze, jenž byl postaven roku 1902, dále dům č. 608 na Staroměstském náměstí v Praze, postavený v letech 1904–05. Podílel se také na úpravách různých domů, například Staroměstské radnice a sousedícího domu U minuty v Praze, dále Strakovy akademie, jež je dnes sídlem vlády. Architekt dále zbudoval pražský Čechův most nebo pavilon Maroldova panoramatu Bitvy u Lipan v Královské oboře v Praze. Rekonstrukce historické renesanční radnice v Plzni a její spojení s vedlejším domem v letech 1907–1912 je také dílem Jana Kouly.

S Čechovým mostem a jeho historií se můžete blíže seznámit na stránkách TV Architect v dalším dílu seriálu Skryté poklady architektury – 20. Čechův most.

nyv