Jízdárna Pražského hradu: Jedinečné výstavní prostory s pestrou minulostí
Skoro celou jednu stranu ulice U Pražského mostu tvoří Jízdárna Pražského hradu postavena koncem 17. století. Koně byste zde ale hledali marně. Pro jezdectví sloužil objekt 103 let, dalších 150 let ho využívala armáda jako skladiště. Podobu, tak ji známe dnes, dostala jízdárna v polovině 20. století.
Jean Baptiste Mathey. Stavitel, jehož díla můžeme najít po celém světě. Několik stop zanechal i v Čechách. Tou nejvýraznější je bezpochyby Jízdárna Pražského hradu, kterou projektoval. Stavba z roku 1694 nahradila původní menší jízdárnu z roku 1572.
Jak už název napovídá, stavení sloužilo pro jezdecký výcvik, to připomínají i reliéfy skákajících koní na vstupní fasádě. V roce 1760 jízdárna vyhořela a musela projít rekonstrukcí, při které získala nový strop. Ten se dochoval do dnešních dnů. Samotná budova se skládala z několika částí, tou největší byla Zimní jízdárna, na ni navazovala Letní jízdárna a dvůr. Za objektem se nacházel rybníček, ve kterým se chovaly ryby a zároveň sloužil jako rezervoár vody.
Svému účelu sloužila jízdárna 103 let, v pozdějších dobách fungovala jako skladiště. Podle projektu architekta Pavla Janáka se objekt v letech 1948–1949 přeměnil na výstavní prostory, kde pravidelně hostují nejvýznamnější umělci. K vidění zde například byla retrospektivní výstava Josefa Čapka, díla Impresionistů nebo expozice luxusních šperků od Cartiera.
Část Letní otevřené jízdárny zabraly garáže, na jejich střeše pak vznikla ojedinělá zahrada, kde se mohou lidé kochat výhledem na Svatovítskou katedrálu a část opevnění Pražského hradu, příležitostně se zde konají i koncerty pod otevřeným nebem.
Pokud se rozhodnete jízdárnu navštívit, rozhodně nebudete litovat.
Doporučujeme také:
Skryté poklady architektury - 62.díl, část 1. - Úpravy Pražského hradu - Pavel Janák