Konference Šetrné budovy 2019 se zabývala brownfieldy druhé generace

Autor: Romana Landová, ČTK. Na konferenci se mluvilo hlavně o brownfieldech. Foto: Wikipedie

Revitalizace a rekonstrukce

#brownfieldy #budoucnost #konference Šetrné budovy

další

Sdílet na facebook twitter

Na konferenci Šetrné budovy 2019 se kromě přístupu k výstavbě průmyslových budov řešila i problematika takzvaných brownfieldů druhé generace – nedostatečně využívaných nových lokalit, které vznikají nekvalitně zvoleným mixem dostupných služeb.

Odborníci varují před vznikem nedostatečně využívaných nových lokalit, takzvaných brownfieldů druhé generace. Vyplývá to z vyjádření několika řečníků na konferenci Šetrné budovy 2019, kterou dnes v Praze uspořádala Česká rada pro šetrné budovy. Podobná místa podle nich už dnes vznikají v lokalitách, kde byl nekvalitně zvolen mix dostupných služeb a funkcí veřejného prostoru při vzniku nových čtvrtí na dříve zanedbaných místech.

Odborníci se shodli, že při revitalizaci velkých území je třeba klást velký důraz na šetrné technologie, co největší podíl zeleně, kvalitní hospodaření s dešťovou a odpadní vodou a takzvané zelené střechy, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou.

Na budoucnost českých měst musí mít kromě developerů vliv mimo jiné také architekti a projektanti staveb. „Jsme svědky obnovy brownfieldů v těsném zázemí centra Prahy. Bubny, Rohanský ostrov a další území se postupně probouzejí k novému životu. Revitalizace brownfieldů, to ale není jen boj developerů o lukrativní pozemky, ale také boj o atraktivní veřejná prostranství a kvalitní prostředí města,“ uvedl dnes Jan Baxa z realitní společnosti CA Immo. Problematika brownfieldů druhé generace by se podle něj mohla týkat například oblasti Radlické v Praze, pokud by ji z nějakého důvodu opustila ČSOB.

Část brownfieldů zůstává nevyužita

Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková na konferenci připomněla, že vláda v létě schválila aktualizaci Národní strategie regenerací brownfieldů. Jejím cílem je podle ní především vytvořit koordinovaný přístup pro regeneraci brownfieldů prostřednictvím státních politik a finančních programů, které jsou nyní roztříštěny mezi více resortů. „Systém je nyní do jisté míry nezkoordinovaný. V tuto chvíli žadatel, který vlastní příslušný areál nebo lokalitu, musí například žádat do třech různých typů programů, s třemi různými podmínkami, s třemi typy způsobilých výdajů. Celé je to pro něj velice složité - administrativně, časově, z pohledu vyjednávání," uvedla Jirotková.

Podle agentury CzechInvest je v Národní databázi brownfieldů asi 3500 lokalit, z nichž je přes 450 veřejně nabízeno investorům. V letech 2007 až 2014 se podle odhadů podařilo regenerovat zhruba 15 procent ploch brownfieldů. Přesto velká část z původně odhadovaného počtu 10.000 až 12.000 brownfieldů zůstává stále nevyužita a další nové vznikají. Kromě databáze CzechInvest přitom podle materiálu existují i další databáze ve správě několika krajů a měst.

Ze zkušeností krajů a měst vyplývá, že největšími překážkami pro znovu využití těchto území jsou majetkoprávní vztahy, finanční náročnost revitalizace, kontaminace lokalit a konkurence nabídky ploch připravených na zelené louce. Investoři vnímají pak jako překážku časový horizont a nedostupnost úvěrů pro projekty regenerací.

Psali jsme také:

Brownfieldy: Území nikoho, která lákají developery

Občané mohou začít podávat připomínky. Informační kontejner o podobě budoucí čtvrti Bubny – Zátory je již v ulicích