Krize ve stavebnictví: Její konec odborníci předpovídají na rok 2021
Krize ve stavebnictví, která je způsobena dlouhým povolováním staveb by mohla konečně zmizet. Řešení problému, kdy povolení bytového domu v hlavním městě trvá deset a více let, by mohlo přinést schválení paragrafového znění nového stavebního zákona. Jestliže k tomu v polovině příštího roku dojde, od roku 2021 by mělo být povolování výstavby rychlejší a stávající stagnaci by nahradil transparentní a přehledný proces, který je standardem prakticky ve všech vyspělých zemích. Platilo by totiž pravidlo: povolení za 60 dnů a do jednoho roku i s přezkumem.
Nedávno publikovaná data Českého statistického úřadu týkající se bytové výstavby mohou vypadat jako zvěst lepší budoucnosti. Při meziročním porovnání kolonky „dokončené byty v bytových domech v Praze“ vidíme ale další propad, a to o 192 bytů (- 11 %). Rychlejší tempo dokončování bytů se nekoná a Češi se tak stále potýkají se schodkem vytvořeným zablokovanou bytovou výstavbou v Praze.
Jestliže se za 5 měsíců v Praze dokončilo 1590 bytů, na konci roku se při počítání bytových jednotek lze dostat na sumu okolo 3800. Tento nárůst bytové výstavby o téměř 70 procent však není tím, čím se zdá být. Nedostáváme se totiž ani na polovinu potřebných bytů. Podle odborníků je nutné povolovat ročně v Praze zhruba 10 tisíc bytů. Důvodem je zaprvé množství lidí, kteří se do Prahy každý rok stěhují a je jich kolem čtrnácti tisíc. Je to ale také stárnutí bytového fondu a nutnost jeho obnovy.
Bude chybět sto tisíc jednotek
Pokud se něco zásadního nestane, bude v roce 2030 v metropoli chybět kolem 100 tisíc jednotek, tedy bydlení pro 200 tisíc lidí. Jestliže bude nový stavební zákon příští rok schválen, mohlo by to konečně tolik potřebnou výstavbu bydlení výrazně rozpohybovat. V Praze je v různých fázích přípravy a povolování doslova zamrzlých zhruba 100 tisíc bytů.
V současné době Prahou zní dvě klíčová témata. Přestože obyvatelé Prahy stojí denně v kolonách a cestu ze Spořilova přes Lanový most mnozí přejmenovali na Jižní stojku, bezmála 60 procent respondentů označilo za největší problém Prahy právě nedostatek bytů a vysoké ceny bydlení. Dopravu označilo za největší problém 35 procent respondentů.
Pomoci zrychlit schvalování a zlikvidovat tak bytovou krizi by měl pomoci Hlavní stavební úřad. Soukromí investoři by uzavírali v Praze třístranné plánovací smlouvy – s magistrátem a s městskými částmi, ve kterých budou jasně nastavena pravidla pravidla spolupráce všech tří důležitých stran při výstavbě.
Efektivnější úřad
Podle Hany Marvanové, radní pro legislativu jsou pro zavedení Hlavního nebo také Centrálního stavebního úřadu dva důvody. „Za prvé povolování, které dnes probíhá na dvaceti dvou stavebních úřadech městských částí, je roztříštěné, kolikrát se liší a často dochází k dlouhým průtahům. Zároveň jednotlivé úřady na městských částech těžko mohou zohlednit celoměstský význam stavby. Náš cíl je rozhodování urychlit a více zprofesionalizovat,“ vysvětlila radní pro legislativu Hana Marvanová.
„Úřad disponující zkušenostmi s velkými stavbami bude logicky ve všech ohledech efektivnější než úřad, který se s větší stavbou setkává poprvé. U zkušeného úřadu navíc významně klesá pravděpodobnost jeho pochybení, tedy pravděpodobnost, že v rámci správního soudnictví jeho rozhodnutí neobstojí,“ uvedl v minulosti zakladatel a šéf Central Group a člen SAR Dušan Kunovský.
Hlavní stavební úřad by mohl pomoci překonat nejednotnost rozhodování stavebních úřadů, jejichž množstvím je hlavní město odlišné od jiných evropských metropolí. Například Vídeň si vystačí s jedním stavebním úřadem, v Berlíně jich mají dvanáct.
nyv