Lázeňský dům: Chátrající pýcha celých Tater
Lázeňský dům v Tatranské Lomnici byl stavbou, která zaujala hned při svém otevření. Dlouhá desetiletí patřila mezi pýchu celých Tater. Dny její slávy jsou už ale minulostí a to, co z ní zbývá, je už jen torzem života, který v ní kdysi tepal.
Když v roce 1895 otevírali Lázeňský dům v Tatranské Lomnici, rakousko-uherská média byla nadšená. A nejen ona. Podle historika umění Maroše Semančíka se novináři před sto dvaceti lety předháněli v chválách. „Je to dlouhá lázeňská budova, kterou lze v každém ohledu nazvat vzorovými lázněmi, neboť v nich použili všechny nejnovější výdobytky z této oblasti,“ znělo hodnocení v dobovém tisku.
Pýcha Tater
Chválou se o nové dominantě Tatranské Lomnice vyjádřil i arcivévoda Fridrich Habsbursko-Těšínský, který zařízení navštívil hned po jeho otevření. „Lázeňský dům by mohl platit jako vzorový a Uhři by už neměli více důvod navštěvovat cizinu, protože venku by nenašli takto zařízený vodoléčebný ústav,“ řekl tehdy František podle historika Semančíka.
Samotnou stavbu začali realizovat v roce 1894 z iniciativy ministra zemědělství hraběte Andráse Bethlena podle projektu budapešťského architekta Vilmose Rupperta. Podle Maroše Semančíka šlo v té době o největší budovu ve Vysokých Tatrách a její architektura byla příznačná pro období pozdního historismu, volně kombinujícího symbolické architektonické formy lázeňských i palácových staveb.
První krytý bazén
Součástí domu byl například první krytý bazén v Tatrách i dvojice pětipokojových bytů pro správce i lékaře. „Lázeňský dům byl vybaven nejmodernějším zařízením s uplatněním všech nejnovějších výdobytků podle podobných německých léčebných ústavů. Léčily se tam dýchací, nervové choroby, ale také například skrofulózy, cukrovka, morfinismus,“ přibližuje historik.
Další desetiletí těží léčebné zařízení ze své nadčasovosti. Investic, které v následujících letech nutně potřebuje, se však nedočká. Naděje přichází těsně před krizí, kdy společnost Property Holding předkládá úřadům záměr na přestavbu a rekonstrukci celého objektu. Vzniknout měl Hotel Lázeňský dům.
Chystá se asanace
Jelikož budova byla v žalostném stavu, majitel předpokládal bourání její velké části. „Rekonstrukce bude sestávat z asanace části nevyhovujících prostorů obou křídel, centrální část bude zrekonstruována. Současně bude realizována nová přístavba ubytovacího zařízení,“ psal investor v záměru z roku 2007.
Celkově měl nový Lázeňský dům nabídnout třiaosmdesát apartmánových jednotek v nové části a dalších třináct ve staré části. Investor vyčíslil výši investice na dvě stě milionů slovenských korun. Se stavebními pracemi se mělo začít v roce 2009, otevření bylo naplánováno před začátkem zimní sezony 2011/2012.
Termín se však neustále odkládal. Důvodem nebyla jen krize, ale také jednání s památkáři. Dohoda byla na světě v roce 2011. „Obnovu jsme rozdělili na dvě etapy. První bude obnovena centrální vstupní a bazénová část,“ uvedla pro noviny města Vysoké Tatry Marie Poláková, ředitelka Krajského památkového úřadu v Prešově.
„S pracemi chceme začít co nejdříve. Pracujeme na návrzích už několik let. Musíme být opatrní, abychom zachovali vše v původním rázu. Přáli bychom si, aby se už o rok tato dominanta tyčila v centru Tatranské Lomnice,“ říkal v roce 2011 Ján Turčan, zástupce investora.
Nejasnosti a čekání na lepší časy
Už za dva roky však bylo všechno jinak. Realizaci zpochybnil samotný primátor Vysokých Tater Ján Mokoš. „Lázeňský dům byl také na velmi dobré cestě. Nicméně dnešní poměry jsou už jiné. Skupina podnikatelů investovala v oblasti Nízkých Tater a ne tady. Zabezpečovací práce proběhly, stavební řízení je pomalu u konce, ale pokud vím, tak se tato realizace buď schválně odsouvá, nebo v případě výhodné nabídky by se dům dostal do rukou jiného majitele,“ řekl primátor.
A nebyl daleko od pravdy. Projekt se objevil v nabídce realitních kanceláří. Vlastník se však neměnil. Před třemi lety došlo k asanaci bočních křídel a renovací centrální části. Lázeňský dům je tak zakonzervován a čeká na lepší časy.
Majitelem pozemků i samotné stavby je od konce roku 2012 společnost Amalca Development. Až do ledna minulého roku byla jediným akcionářem kyperská společnost. Kdo je dnešním akcionářem, se neví. Oficiální vlastník nemá webové stránky ani žádný kontakt. I proto je další osud zahalen tajemstvím.
nyv