Mimořádná kvalita detailů, uvádí ČVUT po průzkumu budovy Nové scény a Restaurační budovy Národního divadla
Odborníci z ČVUT podrobili Novou scénu a Restaurační budovu Národního divadla sedmiměsíčnímu stavebně-historickému zkoumání. Po hotelovém komplexu Thermal v Karlových Varech, televizní a hotelové věži věži na Ještědu se jedná o třetí podrobný průzkum v režii Ústavu teorie a dějin architektury, vedený profesorem Petrem Vorlíkem a Miroslavem Pavlem.
Hlubší porozumění stavbě a podpora zodpovědné revitalizace. To bylo hlavním cílem zkoumání budov Nové scény a Restaurační budovy Národního divadla. Autoři se snaží podrobně a nepředpojatě popsat architektonickou produkci mezi lety 1948 až 1989. Podle odborníků kritická analýza poválečné architektury nese specifické kategorie, které ještě neumí metodika stavebně-historických průzkumů zohlednit. Především pak hodnoty živého autorství, unikátní technologické inovace a další kreativní počiny tvůrců.
„Překvapila nás autenticita budovy Nové scény, a to nejen veřejné části, ale především zázemí divadla v druhém nadzemním podlaží, jenž kontrastovalo se stavem interiérů Restaurační budovy, na nichž se podepsal bezohledný přístup minulého vlastníka. Oslnil nás sofistikovaný autorský koncept týmů Karla Pragera a Pavla Kupky, které pojaly všechny budovy areálu dostavby Národního divadla jako kontinuální vzájemně propojené prostory s přímou návazností na exteriéry i samotné město,“ říká Miroslav Pavel z Fakulty architektury ČVUT.
V první části průzkumu se badatelé věnují popisu samotné stavby, její historii nebo autorství. Při práci vycházeli zejména z archivních materiálů nebo rozhovorů s pamětníky. Druhá fáze už se zaměřuje na vybrané interiéry a detailní zmapování jejich současného stavu. Oproti obdobným průzkumům zde také pracují s restaurátorskými posudky u vybraných prvků a materiálů.
„Silně nás zasáhla i naprosto mimořádná kvalita detailů, řemeslné opracování a drobné architektonické prvky interiéru," doplnil také profesor Petr Vorlík.