Na Slovensku by měl vyrůst 168 metrů vysoký mrakodrap
Ve slovenské metropoli má v průběhu několika následujících let vyrůst nábřežní komplex Eurovea 2, a právě jeho součástí bude i stavba, která bude mít, měřeno od země až po poslední pevný konstrukční prvek, celkovou výšku 168 metrů. Doposud nejvyšší slovenská budova (měřeno stejně) je tzv. Tower 115, bývalé Presscentrum z roku 1984, které stojí v blízkosti plánovaného komplexu. Investorem je společnost J&T Real Estate.
Před nedávnem jsme informovali o tom, že se do projektu Eurovea 2 zapojí také uznávaná španělská architektka Beth Galí. Ta by měla navrhnout promenádu a designový manuál (více čtěte na Beth Galí navrhne promenádu pro Bratislavu). Tentokrát se zaměříme na jiný fenomén, který vyroste v prostoru ohraničeném Pribinovou ulicí, mostem Apollo, nábřežní linií Dunaje a již existujícím komplexem Eurovea, na mrakodrap. Druhá etapa má totiž přinést výškově přiměřenou městskou zástavbu, která kulminuje u mostu Apollo právě novou budovou mrakodrapu, ten bude se 168 metry a 46 nadzemními podlažími nejvyšší na Slovensku.
Tento primát zatím drží budova bývalého Presscentra z roku 1984, která i s vysílačem měří 115 metrů. Pokud bychom nezohledňovali vysílač na vrcholu budovy, je nejvyšší budovou na Slovensku sídlo Národné banky Slovenska. Tato budova měří necelých 112 metrů (přesněji 111,7), má třiatřicet nadzemních a tři podzemní podlaží. Stavěla se mezi lety 1997–2002, a to podle projektu architektů Pavola Paňáka a Martina Kusého. Uvnitř budovy je dokonce malá elektrárna, která by měla pokrýt případné výpadky proudu.
Česko vs. Slovensko
Nejvyšší souvisle obyvatelná budova v Česku je brněnská AZ Tower, měří 111 metrů a uvnitř najedeme třicet nadzemních a dvě podzemní podlaží. Jejím autorem je Architektonická kancelář Burian-Křivinka. Na druhém místě je o dva metry nižší City Tower na pražském Pankráci. Stavba vznikala mezi lety 1978–1986 a v roce 2009 prošla rekonstrukcí. Pomyslnou trojici pak uzavírá zatím nedostavěná City Epoque, která je většině známá spíš pod označením "V Tower" podle jejího specifického vzhledu, ta měří "pouhých" 104 metrů.
Vysoké, super vysoké a mega vysoké
Kořeny měření výškových budov můžeme hledat v roce 1885 v Chicagu, kdy se tamější Home Insurance Building chlubila tím, že patří mezi nejvyšší na světě. Nejde o nic jednoduchého a pořadí se podle zadaných kritérií také zajímavě promíchává, nicméně to nejzákladnější, podle maximální dosažené výšky, je asi následující: existují stavby vysoké, super vysoké a mega vysoké.
Zmíněné současné dělení vychází z kritérií Rady pro vysoké budovy a městský biotop (více si můžete přečíst na jejich webu). Mezi mega vysoké stavby, tedy takové, jejichž výška přesahuje šest set metrů, dnes řadíme celkem tři: věž Burdž Chalífa (828 m, Spojené arabské emiráty), Shanghai Tower (632 m, Čína) a Mecca Royal Hotel Clock Tower (601 m, Saudská Arábie). Těch super vysokých, s výškou mezi třemi sty a šesti sty metry je celkem 126, nejvyšší z nich, a tak trochu smolař mezi výškovými budovami, je čínská administrativní budova Ping An International Finance Centre, která je se svými 599 metry těsně pod mýtickou hranicí šesti set metrů.
Slovenský mrakodrap se sice v porovnání s výše zmíněnými jeví jako trpaslík, i tak však, pokud získá projekt všechna potřebná povolení, půjde o úctyhodnou výšku.
Kateřina Semrádová
Údaje o výškách jednotlivých budov vycházejí ze statistik webového serveru Emporis
Pořad
Sledujte také
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
