Nad Jeruzalémem se nově tyčí Rajnišův „Kaktus“
Česko zanechalo v izraelském Jeruzalémě výraznou architektonickou stopu. České centrum v Tel Avivu ve spolupráci s izraelskou stranou iniciovalo vznik dřevěného uměleckého díla – věže, která nese název Kaktus (hebrejsky „Sabra“). Jeho autorem je architekt Martin Rajniš. Jednotlivé díly vznikly v Česku a do Izraele byly převezeny k montáži. Ve čtvrtek 9. listopadu byla věž slavnostně otevřena za účasti představitelů vlád obou zúčastněných zemí.
Věž stojí v zahradách Hansen House, nově zrekonstruované bývalé nemocnice postavené v roce 1887, ve které dnes sídlí Centrum pro mladé umění, design, technologie, architekturu a nová média. Areál se nachází v těsné blízkosti Starého města a iniciátoři stavby předpokládají, že si díky své poloze a krásnému výhledu brzy najde místo nejen mezi místními, ale i turisty. „Věž má nahoře plošinku, kde se, jako květy kaktusu, oddělují jednotlivý plátky pláště a dovolujou návštěvníkům skrytým ve stínu, případně chráněným před nepříznivým povětřím, kochat se nádherným okolím,“ popisuje vršek stavby Martin Rajniš.
Myšlenka symbolického vyjádření tradičně vřelých vztahů mezi Českem a Izraelem se zrodila v hlavě odcházejícího ředitele Českého centra v Tel Avivu Tomáše Přibyla, a její realizace proběhla za vydatné podpory Francoise Cafri, ředitelky mezinárodních vztahů na jeruzalémském magistrátě, která k projektu řekla: „Česko-izraelské vztahy vzkvétají ve všech rovinách, posledních pět let pak zvláště v té kulturní. Výměna mezi Prahou a Jeruzalémem ve formě Dnů Prahy v Jeruzalémě a Dnů Jeruzaléma v Praze je toho příkladem, stejně jako třeba pojmenování zahrady po prezidentu Václavu Havlovi v jedné z nejlepších jeruzalémských čtvrtí. Architektonický objekt Martina Rajniše bude novou, nepřehlédnutelnou ozdobou Jeruzaléma. Tento skvost bude bezesporu lákat všechny milovníky umění, architektury a designu.“
Kaktus s dřevěnou tváří
Věž má neobvyklý tvar i přezdívku – říká se jí Kaktus. „Když kaktus rozkvete věncem květů, je to ve svý houževnatosti a ježatosti dojemně krásná rostlina a mně to připadalo symbolický – tahle kombinace něhy a odhodlanosti je, jak jsem si všiml, podobná charakteru lidí, který jsem v Izraeli potkal. A navíc: Jak se říká Izraelcům, který se narodili v týhle úžasný, ale nehostinný krajině, a dokážou poušť měnit na rozkvetlou zahradu? Sabra. Co je sabra? No přeci kaktus! Takže stavíme sabru, abychom oslavili lidi, co měli sílu, odvahu, tvrdost, ale zároveň i lásku a něhu ke svý zemi,“ vysvětluje Rajniš, kde čerpal inspiraci. Ve skutečnosti je však oficiální název věže Ester. „Zvolili jsme klasické pojmenovávání věží podle abecedy – Anička na Sněžce, Bára v Chrudimi, Cecilka v Brně, Doubravka teď roste v Praze a tohle je E v Izraeli, takže krásná staromódní židovská Ester,“ usmívá se při těchto slovech Tomáš Kosnar, spoluautor stavby a další z architektů studia HAMR.
Oblíbeným a v zásadě typickým Rajnišovým materiálem je dřevo. „Ze dřeva stavíme běžně, protože je pro nás absolutně nejdůležitější dělat věci, co se lidem na první pohled líbí. Proto volíme dřevo, který je lidem blízký, neboť je jim náramně podobný. Jenže v tamějších končinách bude jakákoliv stavba ze dřeva opravdovým unikátem,“ říká architekt, mezi jehož realizace patří například Poštovna na Sněžce, Dóm chaosu nebo vzducholoď Gulliver nad moderní industriální budovou Centra DOX.
V kolébce civilizace
Postavit dřevěnou stavbu v podmínkách, které panují v Izraeli, nebylo vůbec jednoduché. Jednotlivé segmenty stavby vznikaly v Čechách, když bylo hotovo, naskládali je do dvou velkých přepravních kontejnerů a poslali po moři do Izraele, kde byly smontovány dohromady. Díky skvělé spolupráci však Kaktus/Sabra stojí. „Nejbáječnější na celý věci je pocit, že náš Kaktus bude nová česká stopa na území jedný z kolébek světový civilizace! Tahle rozsahem nevelká stavba se tak stane nositelem hlubokýho symbolickýho poslání,“ shrnuje pocity celého realizačního týmu Rajniš.
Náklady na stavbu, jejímiž hlavními partnery byly Huť architektury Martina Rajniše, Vláda ČR, České centrum Tel Aviv, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Jerusalem Development Authority, Česko-izraelská smíšená obchodní komora, Izraelsko-česká komora obchodu a průmyslu a Magistrát města Jeruzaléma, dosáhly hranice 6 000 000 korun. Financování proběhlo z veřejných a převážně pak ze soukromých zdrojů.
(sem)
Pořad
Sledujte také
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
