NKÚ: Data v Centrálním registru administrativních budov za 550 milonů Kč jsou chybná a nespolehlivá
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na provoz a využití státních nebo státem užívaných nemovitostí v letech 2014 až 2015. Kontroloval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a ministerstvo vnitra. Při kontrole vycházel z informačních systémů, které měl k dispozici. Poněkud překvapivým výsledkem šetření bylo, že údaje získané z Centrálního registru administrativních budov jsou nespolehlivé, a dokonce chybné, tzv. CRAB přitom stál 550 milionů korun.
CRAB vznikl proto, aby státu pomáhal lépe spravovat majetek. Výsledky šetření Nejvyššího kontrolního úřadu však ukazují, že předpoklady značně pokulhávají za realitou. Jak uvádějí v tiskové zprávě kontroloři NKÚ, od spuštění CRAB v roce 2012 je kvalita vedených údajů o budovách stále nízká. K takové vypovídací schopnosti shromažďovaných údajů přispělo i MV, které do databáze CRAB zadalo místo výdajů na správu, provoz a údržbu budov za celý rok 2015 výdaje jen za jedno čtvrtletí, čímž významně zkreslilo údaje v CRAB. V porovnání s jiným systémem (Správou nemovitostí, za kterou zodpovídá ministerstvo vnitra) šlo o více než 520 milionů korun.
Problematickou spolehlivost dat ukazují na příkladu ÚZSVM: Ten totiž uvedl, že meziročně došlo k celkovému snížení výdajů na provoz státem užívaných budov o 409 milionů korun. Jedním z hlavních důvodů, proč se tak stalo, mělo být právě využívání CRAB. Svá zjištění opíral právě o systémové informace z let 2014 a 2015. Kontroloři však zjistili, že takový výsledek byl již zmíněným zadáním neúplných výdajů zkreslený o více než 520 milionů korun a k úsporám v této výši nedošlo.
Úřad bez pravomoci vymáhat nápravu
ÚZSVM nízkou kvalitu dat přiznává, v minulosti na ni upozorňoval. „Podle zákona jsou za úplné a pravdivé údaje odpovědné jednotlivé státní instituce, které je do CRAB vkládají,“ uvedl úřad pro ČTK. Upozornil také na to, že nemá žádnou kompetenci ověřit ekonomické údaje ani přimět státní instituce k nápravě, pokud svoje zákonné povinnosti neplní. Jen za roky 2015 a 2016 poslal prý u více než 1330 budov 741 písemných žádostí o nápravu, a navíc provedl více než 860 fyzických kontrol objektů.
Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá se k problematice zkreslených údajů pro ČTK vyjádřila tak, že ministerstvo migrovalo rozdílné hodnoty omylem. Podle ní však prý mohlo dojít pouze k dílčímu zkreslení za jeden kalendářní rok, ale v žádném případě nemohly tyto údaje ovlivnit snížení nebo zvýšení nákladů na správu a provoz budov v celkové databázi CRAB.
Budova evidovaná v systému vyšla na 27 000 korun
Mít všechny informace o majetku na jednom místě, to byl důvod, proč stát tzv. CRAB potřeboval. Do roku 2015 systém obsahoval údaje zhruba o 3800 státních nebo státem využívaných budovách z celkových přibližně 40 000 státních objektů. Ministerstvo vnitra ale v roce 2016 využilo zákonné možnosti vyjmout z CRAB údaje o většině svých evidovaných budov, čímž se počet objektů v registru snížil zhruba na 2700. Podle Malé k tomu došlo z důvodu vyhodnocení zvýšeného bezpečnostního rizika.
Vytvoření a provoz CRAB vyšlo přitom v letech 2010 až 2016 na více než 550 milionů korun. Jeho roční provoz stojí 70 milionů korun. Třetinový úbytek budov systému proto mimo jiné znamenal, že správa jedné budovy v systému vyšla v roce 2016 stát přibližně na 27 000 Kč.
Kontrola navíc odhalila i systémové nedostatky ovlivňující celou oblast správy nemovitého majetku. Podle NKÚ státu v současnosti chybějí jasné cíle, čeho chce při správě a využívání nemovitostí dosáhnout. Pokud by si určil, jaké ukazatele jsou pro něj důležité a které z nich chce sledovat (obsazenost budov, provozní výdaje na jeden metr čtvereční apod.), mohlo by se podstatně zredukovat množství povinně evidovaných údajů, které se u každé budovy v CRAB vedou. Těch je totiž momentálně nejméně 255 u každého objektu.
Kateřina Semrádová
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
