Návštěvníci Pražského hradu mají možnost při procházce Jelením příkopem zahlédnout nově zrekonstruovaný Masarykův včelín, který se od poloviny 30. let minulého století nachází v Lumbeho zahradě. Vidět je z Masarykovy vyhlídky.
Masarykův včelín prošel poslední rekonstrukcí před více než deseti lety. Návštěvníci Pražského hradu mohou nyní opět obdivovat původní a plně funkční včelín z Masarykovy vyhlídky. Jelení příkop, kde se vyhlídka nachází, je přístupný každý den od deseti hodin dopoledne do šesti hodin večer. Vstup je zdarma.
Včelín, i přes své stáří, je plně funkční a upravený pro chov osmi včelstev, která ročně produkují od deseti do šedesáti kilogramů medu na úl. Tento med je využíván pro protokolární potřeby Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu. Ve včelíně jsou nyní chovány matky linie Sklenár, kterým patří polovina včelína, zatímco druhá polovina slouží jako včelařská pracovna.
V polovině 30. let 20. století nechal prezident Tomáš Garrigue Masaryk vystavět včelín spolu s Masarykovou vyhlídkou. Včelín byl na jeho přání postaven jako replika slovenského včelína v Bystričce u Turčianského Svätého Martina, kam Masaryk často jezdíval a kde měl letní dům. Místo pro včelín vybral Jože Plečnik, který ho umístil na osu Masarykovy vyhlídky ve střední části zahrady. Stavba byla provedena slovenskými tesaři tradičními metodami.
Komorní nádvoří s oblázkovou dlažbou v severozápadní partii Hradu je kruhovým schodištěm propojeno s malou zahradou.
Vznikla v první polovině dvacátého století podle návrhu architekta Plečnika. V době komunismu nebyla stavba přístupná a chátrala. Veřejnost ji mohla vidět opět až v druhé polovině devadesátých let.
Oranžérie, přesněji Nová oranžérie v Královské zahradě na Hradčanech je název moderního skleníku postaveného v letech 1999-2001 nad pozůstatky původní, renesanční oranžérie. Stojí v sousedství Míčovny při hraně Jeleního příkopu. Architektkou unikátní stavby ve stylu high-tech je česko-britská architektka Eva Jiřičná.
