8. 2. 2023
/ Autor: Štěpánka Šulanová
Terminál na Černém Mostě, který denně využije okolo 50 000 cestujících, získá novou moderní podobu. Vzhledem k tomu, že se jedná o důležitý přestupní uzel, žádá si místo řešení, které bude vyhovovat současným podmínkám. Zpracovatelem koncepční studie celkové revitalizace terminálu se stalo studio re:architekti.
Autobusový terminál Černý Most, který funguje od roku 1998, představuje důležitý bod mezi metrem B, autobusovými linkami městské, příměstské i dálkové dopravy a parkovištěm P+R s kapacitou 850 vozidel. Nová studie navrhuje nejvhodnější dlouhodobé dopravní řešení a její součástí jsou i úpravy přilehlého prostoru. Místo se tak stane přehledné, bezpečné a pohodlné pro cestující.
„Pražané ze sídlišť si zaslouží mít okolo sebe moderní a pěkné prostředí. Je ostudou, že se tomu dřív nikdo nevěnoval. Terminál Černý Most denně využívají desítky tisíc lidí, kterým toto prostředí ani trochu nevyhovuje. My z něj naopak plánujeme udělat výkladní skříň celé oblasti. Cílem koncepční studie je navrhnout nejvhodnější dlouhodobé řešení autobusového terminálu, které v horizontu 10 let nahradí současný stav. Studie nabízí to nejlepší pojetí předprostoru terminálu včetně bezprostředních návazností a návrhu zástavby,“ komentuje studii Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.
Koncepční studie řeší převážně nedostatky současného stavu, jako je špatně odvodněná mostní konstrukce, degradující materiál, neustálé znečišťování a špatně zastřešené autobusové nástupiště. Cílem rekonstrukce je vytvořit atraktivní místo s náměstím, obchody, stromy a dopravním terminálem, které bude příjemné pro obyvatele sídliště, přestupující, nebo také návštěvníky obchodních center v blízkosti terminálu.
„Černý most je i přes svou nevzhlednost hojně využívaným dopravním uzlem. I proto jsem rád, že se na něj architekti podívali čerstvýma očima, pojali nové řešení velmi zeširoka a navrhují dotvořit tento neatraktivní kus města v moderní veřejný prostor. V okolí terminálu tak snad brzy vznikne příjemné a pohodlné místo pro cestující i místní obyvatele,“ říká řekl Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj a územní plán.
Celá studie vznikala ve spolupráci s obyvateli Prahy a cestujícími, kteří denně terminál využívají. Zároveň byla předem projednávána také s městskou částí Praha 14, ROPID, Dopravním podnikem Hl. m. Prahy, policií ČR a Odborem dopravy pražského Magistrátu.
Rekonstrukce by měla být zahájena do 10 let. Do té doby se počítá s provizorními úpravami, které alespoň částečně zlepší celkovou podobu terminálu.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
Jak se mění Praha - městské části
V Praze se po desítkách let začínají stavět nové městské čtvrti, které v budoucnu promění podobu hlavního města. Nejedná se ale rozhodně o projekty se stovkami bytů, plány jsou daleko větší, investoři se totiž zaměřili na přeměnu nevyužívaných lokalit, takzvaných brownfieldů. Jejich rozloha v desítkách až stovkách hektarů umožňuje stavět nové městské čtvrti s tisícovkami bytů a novými pracovními příležitostmi. Největší čtvrti vyrůstají na Žižkově, Smíchově či v Bubnech.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
Jak se mění Praha – veřejná prostranství
To, jestli se ve městě cítíme dobře, zásadním způsobem souvisí s kvalitou jeho veřejného prostoru. Město a život v něm vnímáme a hodnotíme především podle charakteru ulic, náměstí, parků, nábřeží a dalších veřejně přístupných prostranství. Proto jsou klíčovým tématem pražského Metropolitního plánu také veřejná prostranství. Plán se soustředí na jejich ochranu a rozvoj nebo vymezuje nové v lokalitách, které teprve vznikají. Metropolitní plán zároveň podporuje lepší pěší prostupnost skrz zastavěná území i hezčí městské parky.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
První klimaticky neutrální pražská čtvrť by měla vyrůst v okolí budoucí Vltavské filharmonie
Nová městská čtvrť, která se chystá v lokalitě Bubny-Zátory a kde také najde místo nový koncertní sál filharmonie bude mít i vlastní technickou infrastrukturu. Její podobu schválili v rámci studie v uplynulých dnech radní hlavního města Prahy. Díky studii má tak hlavní město šanci na vznik první klimaticky neutrální městské čtvrti, která nebude závislá na plynu nebo uhlí.
