Památkáři vydávají katalog jihočeské venkovské architektury

9. 11. 2017 / Autor: NPÚ ÚOP České Budějovice

Zprávy a aktuality

Sdílet na facebook twitter

Zájem o selské baroko podnítil v roce 1998 zápis jihočeské obce Holašovice na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO. Stejný zájem stojí i za vznikem mýtu o „typické české vesnici“. Národní památkový ústav v Českých Budějovicích představil publikaci Holašovice v kontextu jihočeské venkovské architektury, která má ukázat mnohotvárnost jihočeské venkovské architektury a představit jednotlivé regiony s jejich charakteristickými znaky.

Vstup Holašovic do elitní skupiny památek UNESCO mimo jiné znamenal, že si většina zahraničních turistů (a nejen jich) automaticky spojuje obrázek typické „české“ vesnice s holašovickou návsí. Téma vesnické architektury je však mnohem složitější už jen v samotném regionu jižních Čech. Pavel Hájek, jeden z 11 autorů publikace, uvádí, že jde o zjednodušení poměrně paradoxní, protože třeba štíty holašovických statků jsou prý až na výjimky dílem německy mluvících obyvatel, jejichž předkové se v Holašovicích usadili již v první polovině 16. století.

Několikaletá práce památkářů z Českých Budějovic nyní ukazuje, že krajinná rozmanitost, odlišnosti v ekonomickém, historickém a národnostním vývoji zanechaly v jižních Čechách širokou typovou skladbu venkovské architektury. Na Doudlebsku jde o špýcharové domy, pro příhraniční pásmo od Nové Bystřice přes Novohradsko, Kaplicko a Českokrumlovsko jsou typické, tzv. vierkanty, tedy mohutné, uzavřené usedlosti. A svou vlastní typickou stavbu má i Šumavsko. Šlo o typ domu, který zde vydržel poměrně dlouho. „Poloroubené usedlosti ve vyšších polohách šumavského podhůří se stavěly ještě v druhé půli 19. století,“ vysvětluje Hájek.

Naproti tomu tzv. selské baroko vychází z dispozičního a především výtvarného řešení venkovských staveb v rovinaté centrální části jižních Čech, na tzv. Blatech. Tvarově bohatá průčelí zdobená štukovou výzdobou čerpala z barokních a klasicistních předloh „Zděná architektura nahradila v průběhu druhé a třetí čtvrtiny 19. století starší, převážně roubenou zástavbu,“ říká Pavel Hájek a dodává, že vzory vytvořené známými i neznámými zednickými mistry byly inspirací pro další stavitele.

Třísetstránkový katalog, vydaný jako součást stejnojmenné výstavy, je podle jeho autorů pozvánkou k dalšímu poznávání venkovského prostředí jižních Čech, k uvědomování si hodnot, které tvoří unikátní prostředí místních vsí a které bohužel pod tlakem moderního způsobu života mizí. Zájemci si jej mohou zakoupit buď přímo v budově NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích, nebo od poloviny listopadu také na e-shopu NPÚ.

(sem)