Památky a moderní zdroje energie. Snesou historické objekty solární panely?
Velká evropská města se potýkají s tím, jak instalovat solární panely na historické objekty. Je několik případů, kde se to podařilo. Toto téma nyní rezonuje i v České republice. Národní památkový ústav totiž v uplynulých dnech přišel s tím, že v památkových rezervacích a územích zařazených na seznam světového dědictví UNESCO je nežádoucí umisťovat na střechy domů fotovoltaické panely. Vyplývá to z nedávno vydaných metodických pokynů.
Příkladem ze světa může být konferenční budova ve Vatikánu. Památka světového dědictví UNESCO s nejvyšší mírou ochrany má přímo vzorovou fotovoltaiku. Další je například budova Reichstagu v Berlíně od Normana Fostera, který umístil fotovoltaiku na čtyři strany budovy.
Metodické pokyny vydané českým NPÚ mají sice formu doporučení, obecně ovšem stojí za názorem, že v případě památek, památkových rezervací a území spadajících pod ochranu UNESCO není umisťování solárních či fotovoltaických panelů vhodné. NPÚ se podle dokumentu v odůvodněných případech nebrání panelům v památkových zónách, které mají nižší míru ochrany.
Nová metodika je snahou českých památkářů hledat mantinely tolerance moderních fotovoltaických panelů a historických památek. Například malé panely nepotřebují k instalaci ani souhlas stavebních úřadů, památkáři jsou tak jedinou institucí, která může mluvit soukromým osobám do jejich záměrů.
Metodika se ovšem neshoduje se snahou končícího vedení hlavního města, které schválilo klimatickou strategii. Podle té by se měly do roku 2030 nainstalovat panely na 20 000 pražských budov. S umisťováním navíc magistrát již začal, zkušebně nechal dát solární panely na střechy dvou obytných budov na Černém Mostě. Projekt by se měl naplno spustit v příštím roce, a to nejen v okrajových částech města, ale i právě v památkové rezervacích.