Památník německého sjednocení začne růst nejspíš letos na podzim
Stavba berlínského památníku, který má připomínat znovusjednocení Německa v roce 1990, by mohla začít letos na podzim. Dílo ve tvaru velké váhy budí kontroverze i v těchto dnech. Náklady jsou stanoveny na několik set milionů korun.
Nápad postavit památník znovusjednocení dostala skupina osobností německého veřejného života už v květnu 1998. V dubnu 2000 se návrhem zabýval parlament. Tam však myšlenka nenašla potřebnou většinu. To se podařilo až o sedm let později - 9. listopadu 2007. Od dubna 2011 je znám vítězný návrh památníku. Se stavbou se však od té doby ani nezačalo. Důvodů je hned několik.
Proč se stavba pořád odkládala
Spor se dodnes vede například o umístění památníku. Stále se totiž ozývají hlasy, podle kterých by měl vzniknout vedle budovy Spolkového sněmu. Dlouhodobě se však počítá s tím, že vyroste v bezprostřední blízkosti obnoveného berlínského zámku, tedy u místa, kde dříve stával Palác republiky. Právě v něm totiž východoněmečtí poslanci rozhodli o tom, že se Německá demokratická republika k 3. říjnu 1990 stane součástí spolkové republiky.
„Spolkový sněm neměl s dějinami, které připomíná tento památník, nic společného, o německém znovusjednocení se rozhodlo v Paláci republiky,“ zdůrazňuje jeden z iniciátorů památníku a poslední ministerský předseda NDR Lothar de Maiziére. Bývalý předseda Spolkového sněmu Wolfgang Thierse zase v tomto kontextu hovoří o ignoranci západních Němců vůči historickým zásluhám Němců východních.
Vedle umístění památníku se řeší také jeho podoba. Vítězný návrh architektonického studia Milla & Partner počítá s tím, že památník bude mít tvar padesát metrů dlouhé a osmnáct metrů široké váhy. Někdy se v souvislosti s návrhem, který nese nápis „My jsme lid. My jsme jeden národ“, hovoří také o míse nebo houpačce. To souvisí s tím, že po něm návštěvníci, kterých se na památník vejde až 1400, budou moci chodit a společně ho rozpohybovat.
„Památník bude sociální skulpturou. Ožije, když se na něm sejdou návštěvníci, domluví se a společně ho rozpohybují. Podněcuje a zve k účasti - je to obraz pro živou demokracii,“ říká o plánech architekt Sebastian Letz. Některé hlasy kritizují například to, že sto padesát tun těžká váha či mísa vystavěná na obrovském podstavci je příliš monstrózní.
Přehnané náklady
Za přehnané označují mnozí také náklady, které se s dílem pojí. Jeho výstavba má přijít na více než sedmnáct milionů eur, tedy 438 milionů korun, přičemž aktuální berlínské zkušenosti naznačují, že konečná cena může být výrazně vyšší. Roční údržba a provoz mají navíc stát kolem sto devadesát tisíc eur, 4,9 milionu korun.
Kontroverze a debaty, které vznik památníku doprovázejí, mohou podle de Maiziéra souviset i s dlouholetou zkušeností Německa s výstavbou pomníků svých zločinů, ale nikoliv s památníky, které mají upomínat na pozitivní stránky německých dějin.
De Maiziére i další stoupenci památníku sjednocení přesto věří, že by letos debaty mohly alespoň na čas ustat. Ve středu se totiž podařilo vlastnictví plochy pod budoucím objektem převést z hlavního města na spolkovou vládu, a už by tak nic nemělo stát v cestě tomu, aby rozpočtový výbor parlamentu definitivně uvolnil peníze na jeho realizaci. S tou by se pak mohlo začít ještě na podzim.
nyv
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
