28. 1. 2023
/ Autor: Zdroj: VČM Pardubice
Ikonická stavba architekta Pavla Janáka, krematorium v Pardubicích, slaví 100 let od svého vzniku. Historii připomíná venkovní výstava v areálu centrálního hřbitova, kterou připravilo Východočeské muzeum v Pardubicích. Výstava přibližuje život a dílo architekta Pavla Janáka i krematorium samotné. Pardubické krematorium patří mezi nejvýznamnější architektonické stavby 20. století.
U příležitosti výročí vznikla venkovní výstava, jejíž součástí jsou dobové historické fotografie a plány krematoria. Zájemci si mohou výstavu prohlédnout během otevírací doby centrálního hřbitova do 20. listopadu 2023.
„Poodkrýváme historii stavby krematoria v Pardubicích. Součástí panelů jsou dobové historické fotografie a plány krematoria. Naším velkým přáním je přiblížit dnešnímu návštěvníkovi hřbitova to, co mohl prožívat kdokoliv před 100 lety: uvědomit si, jak důležitým krokem stavba krematoria byla, co pro lidi znamenala,“ říká kurátorka výstavy Veronika Schiebelová.
Krematorium v Pardubicích rozhodně patří mezi skvosty pardubické architektury a je jednou z nejvýznamnějších českých staveb. Od roku 2010 je proto zapsané na seznam národních kulturních památek. Stavba má hned několik prvenství. Jedním z nich je, že jde vůbec o první české krematorium. Druhým prvenstvím je, že na krematorium byla v tehdejším Československu vypsána poprvé veřejná architektonická soutěž. Na konci 60. let proslavil pardubické krematorium snímek Spalovač mrtvol režiséra Juraje Herze.
Soutěže na pardubické krematorium se v roce 1919 zúčastnilo 81 autorů s 95 projekty, porota se však plně nespokojila s návrhy a z toho důvodu neudělila první místo. Až druhým místem byl oceněn Janákův projekt, který byl nakonec vybrán k realizaci.
Stavba objektu v rondokubistickém slohu odstartovala po přepracování plánu v roce 1921 a byla dokončena o dva roky později. Výsledný návrh, který tehdy vyšel na 1,9 milionu korun, se stal manifestem českého národního stylu.
U paty hlavního schodiště střeží budovu krematoria dva světlonoši od sochaře K. Lenharta. Osm a půl metrů vysoká obřadní síň je vyzdobena malbou profesora J. Kysely.
Od roku 1998 je vlastníkem této budovy společnost Služby města Pardubic. Objekt prošel generální rekonstrukcí, kdy byla například instalována nová zdviž katafalku, byla vybudována malá obřadní síň, čekárna smutečních hostů včetně sociálního zázemí, provedena byla také rekonstrukce vstupního schodiště, upraveno bylo i podkroví pro sklad květinových darů a zřízena byla i nová kancelář obřadníka.
Zajímavosti
- Soutěže na architektonický návrh krematoria se zúčastnilo neuvěřitelných 81 návrhů. Návrh posuzovali například architekti Josef Gočár, Ladislav Machoň nebo Karel Kotten.
- Stavba krematoria byla zadána firmě Ing. Karel Kohout a Jaroslav Krupař.
- První obřad se v pardubickém krematoriu uskutečnil 28. září 1923 a zesnulou byla paní Marie Řezačová.
- Do září 2022 bylo celkově v pardubickém krematoriu provedeno 345 182 žehů.
- Pece se do 30. let 20. století se vytápěly koksem, poté svítiplynem
- Původní spalovací zařízení vybudované firmou Rottenbach z Bernu bylo v provozu až do roku 1995.
- Autorem vnitřní výmalby je malíř František Kysela.
- Kolumbárium dokončené ve 30. letech navrhl architekt Karel Řepa.
- V roce 1958 byla budova krematoria zapsána na seznam kulturních nemovitých památek, v roce 2010 byla prohlášena národní kulturní památkou.
Další realizace významného českého architekta Pavla Janáka, můžete vidět v našem oblíbeném pořadu Skryté poklady architektury!
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Prezidentský domek
Po válce dostal hradní architekt Janák (1882-1956) zadání, aby vybudoval v Královské zahradě dům pro prezidenta Edvarda Beneše, který měl v té době své oficiální sídlo až v Sezimově Ústí. Původně mělo dojít k úpravám renesanční Míčovny poškozené za války požárem, ale nakonec bylo zvoleno jiné řešení - Janák přistavěl k fragmentu barokního skleníku dvě symetrická křídla ve stylu moderního klasicismu.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Úpravy Pražského hradu - Pavel Janák
Významný český architekt Pavel Janák (1882-1956), žák Josefa Zítka z pražské techniky a Otta Wagnera z vídeňské umělecké akademie, později též profesor pražské UMPRUM a tvůrce architektonického kubismu, byl jmenován hradním architektem po rezignaci prof. Plečnika a nástupu prezidenta Edvarda Beneše, který se s Janákem znal z přestavby a dostavby Černínského paláce na Ministerstvo zahraničních věcí, jež architekt prováděl před svou hradní érou.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Úpravy Pražského hradu - Pavel Janák
Významný český architekt Pavel Janák (1882-1956), žák Josefa Zítka z pražské techniky a Otta Wagnera z vídeňské umělecké akademie, později též profesor pražské UMPRUM a tvůrce architektonického kubismu, byl jmenován hradním architektem po rezignaci prof. Plečnika a nástupu prezidenta Edvarda Beneše, který se s Janákem znal z přestavby a dostavby Černínského paláce na Ministerstvo zahraničních věcí, jež architekt prováděl před svou hradní érou.
