Ikonická stavba architekta Pavla Janáka, krematorium v Pardubicích, slaví 100 let od svého vzniku. Budova patří mezi nejvýznamnější architektonické stavby 20. století a už po prázdninách budou mít zájemci možnost tento skvost navštívit a třeba zde zhlédnout český film Spalovač mrtvol, který se zde natáčel.
V pardubickém krematoriu letos slaví výročí 100 let od jeho založení. Až do 20. listopadu je volně přístupná venkovní výstava a v září a říjnu zájemce čekají projekce i prohlídky.
Kultovní film Juraje Herze, Spalovač mrtvol, který je úzce spjatý s touto budovou, bude uveden ve dnech 27. září a 4. října. Vstupenky na tuto jedinečnou projekci si můžete zakoupit v předprodeji u Východočeské divadlo Pardubice. Promítat se bude přímo ve velké obřadní síni.
Diváci se tak dostanou na místo, které má s touto hororovou černou komedií neodmyslitelnou spojitost, neboť podstatná část filmu byla natáčena přímo zde! „Věříme, že možnost sledovat příběh Karla Kopfrkingla přímo v prostředí, kde byl natočen, bude pro mnohé zájemce velmi lákavá,“ prozradili organizátoři.
Součástí oslav bude také den otevřených dveří v krematoriu 28. října. Návštěvníci budou mít možnost hlouběji nahlédnout do historie a současnosti zařízení. Uvidí nejen celou historickou budovu včetně jejího zázemí, ale i moderní část s aktuálně používanými kremačními pecemi.
K výročí bude rovněž vydána speciální edice sběratelských známek připomínajících 100 let krematoria v Pardubicích. Budou k dostání od 1. září.
Zájemci mají také stále možnost navštívit venkovní výstavu, jejíž součástí jsou dobové historické fotografie a plány krematoria. Zájemci si mohou výstavu prohlédnout během otevírací doby centrálního hřbitova do 20. listopadu 2023.
„Poodkrýváme historii stavby krematoria v Pardubicích. Součástí panelů jsou dobové historické fotografie a plány krematoria. Naším velkým přáním je přiblížit dnešnímu návštěvníkovi hřbitova to, co mohl prožívat kdokoliv před 100 lety: uvědomit si, jak důležitým krokem stavba krematoria byla, co pro lidi znamenala,“ říká kurátorka výstavy Veronika Schiebelová.
Krematorium v Pardubicích rozhodně patří mezi skvosty pardubické architektury a je jednou z nejvýznamnějších českých staveb. Od roku 2010 je proto zapsané na seznam národních kulturních památek. Stavba má hned několik prvenství. Jedním z nich je, že jde vůbec o první české krematorium. Druhým prvenstvím je, že na krematorium byla v tehdejším Československu vypsána poprvé veřejná architektonická soutěž.Té se v roce 1919 zúčastnilo 81 autorů s 95 projekty, porota se však plně nespokojila s návrhy a z toho důvodu neudělila první místo. Až druhým místem byl oceněn Janákův projekt, který byl nakonec vybrán k realizaci.
Stavba objektu v rondokubistickém slohu odstartovala po přepracování plánu v roce 1921 a byla dokončena o dva roky později. Výsledný návrh, který tehdy vyšel na 1,9 milionu korun, se stal manifestem českého národního stylu.
U paty hlavního schodiště střeží budovu krematoria dva světlonoši od sochaře K. Lenharta. Osm a půl metrů vysoká obřadní síň je vyzdobena malbou profesora J. Kysely.
Od roku 1998 je vlastníkem této budovy společnost Služby města Pardubic. Objekt prošel generální rekonstrukcí, kdy byla například instalována nová zdviž katafalku, byla vybudována malá obřadní síň, čekárna smutečních hostů včetně sociálního zázemí, provedena byla také rekonstrukce vstupního schodiště, upraveno bylo i podkroví pro sklad květinových darů a zřízena byla i nová kancelář obřadníka.
Zajímavosti
Další realizace významného českého architekta Pavla Janáka, můžete vidět v našem oblíbeném pořadu Skryté poklady architektury!
Ikonická stavba architekta Pavla Janáka, krematorium v Pardubicích, slaví 100 let od svého vzniku. Historii připomíná venkovní výstava v areálu centrálního hřbitova, kterou připravilo Východočeské muzeum v Pardubicích. Výstava přibližuje život a dílo architekta Pavla Janáka i krematorium samotné. Pardubické krematorium patří mezi nejvýznamnější architektonické stavby 20. století.
Významný český architekt Pavel Janák (1882-1956), žák Josefa Zítka z pražské techniky a Otta Wagnera z vídeňské umělecké akademie, později též profesor pražské UMPRUM a tvůrce architektonického kubismu, byl jmenován hradním architektem po rezignaci prof. Plečnika a nástupu prezidenta Edvarda Beneše, který se s Janákem znal z přestavby a dostavby Černínského paláce na Ministerstvo zahraničních věcí, jež architekt prováděl před svou hradní érou.
Významný český architekt Pavel Janák (1882-1956), žák Josefa Zítka z pražské techniky a Otta Wagnera z vídeňské umělecké akademie, později též profesor pražské UMPRUM a tvůrce architektonického kubismu, byl jmenován hradním architektem po rezignaci prof. Plečnika a nástupu prezidenta Edvarda Beneše, který se s Janákem znal z přestavby a dostavby Černínského paláce na Ministerstvo zahraničních věcí, jež architekt prováděl před svou hradní érou.
Po válce dostal hradní architekt Janák (1882-1956) zadání, aby vybudoval v Královské zahradě dům pro prezidenta Edvarda Beneše, který měl v té době své oficiální sídlo až v Sezimově Ústí. Původně mělo dojít k úpravám renesanční Míčovny poškozené za války požárem, ale nakonec bylo zvoleno jiné řešení - Janák přistavěl k fragmentu barokního skleníku dvě symetrická křídla ve stylu moderního klasicismu.
