Pasivní domy v Česku jsou stále spíše výjimkou

11. 2. 2019 / Autor: archiv Ekologického institutu Veronica/ Michal Stránský Popisek: Pasivní dům v Hostětíně

Města a urbanismus

#Česká republika #pasivní dům #vývoj #standard

další

Sdílet na facebook twitter

Podíl nových pasivních domů, tedy domů s velmi nízkou potřebou energie, loni zůstal na šesti procentech z celkového počtu nově postavených rodinných domů. Byla jich dokončena více než tisícovka. Celkový počet pasivních domů dosáhl více než šest tisíc. ČTK to sdělil Tomáš Vanický, ředitel Centra pasivního domu. Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku loni dokončeno devatenáct tisíc sto padesát šest rodinných domů.

„Uvedená čísla jsou pouze orientační. Přesné statistiky stále neexistují, a tak čerpáme z četnosti zájmu žadatelů o konzultace při projektu i výstavbě v Centru pasivního domu, dále z údajů programu Nová zelená úsporám, kde v minulém roce vzrostl počet zájemců z průměru předchozích let o více než třicet procent," uvedl Vanický.

Rekuperace

Pro pasivní dům je klíčové zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu.

Nejvíce zájemců o tento druh výstavby je podle Vanického stále mezi investory a staviteli rodinných domů. „Nárůst ale registrujeme také ve veřejném sektoru. V minulém roce šlo konkrétně o základní a mateřské školy, nemocnice, obecní úřady, domy dětí a mládeže, dále domy pro seniory nebo kulturní centra," doplnil Vanický.

Stále jde o výjimky

Výstavba, která zohledňuje pasivní standardy, se podle něj rozšiřuje i do bytových domů. V oblasti klasického developmentu však jde stále spíše o výjimky. V loňském roce byl například zkolaudován bytový objekt U Perníkářky v Praze 5. V tomto roce se dokončuje objekt komunitního domu pro seniory v Týnci nad Labem.

Příklady bytových domů z posledních let jsou projekty Ecocity Malešice nebo Hyacint Modřany v Praze. V pasivním standardu byly postaveny třeba i mateřská škola v Moravských Budějovicích nebo Semilech, základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích, základní škola v Židlochovicích, dvanáct základních škol v okolí Prahy (například Psáry a Jesenice), dům pro seniory v jihomoravských Modřicích, nemocnice v Olomouci a ve Šternberku nebo veřejná knihovna v Rožnově pod Radhoštěm.