Po šestileté rekonstrukci se veřejnosti otevře chata Libušín
Areál staveb na Pustevnách v Beskydech byl vybudován v letech 1897-1899 na objednávku Pohorské jednoty Radhošť podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče a stavitele Michala Urbánka. Díky Jurkovičově zásahu se stavby vyhnuly demolici, podruhé hrozil jejich zánik na přelomu 80. a 90. let. V noci z 2. na 3. března 2014 vyhořela chata Libušín. Otevření po rekonstrukci je naplánováno na 30. července.
Dřevěná chata Libušín byla otevřena 6. srpna 1899. Interiér turistické útulny, která nese jméno bájné kněžny Libuše, byl vyzdoben freskami a grafity s motivy valašských a slovenských pověstí podle návrhu výtvarníka Mikoláše Alše. Portréty jsou dílem akademického malíře Karla Štaplera. V roce 1947 hrozila stavbám (kromě Libušína a sousední chaty Maměnka tvoří areál i objekty Pustevenka a Valašská zvonice, pozn. red.) kvůli jejich špatnému technickému stavu demolice. Díky zásahu architekta Dušana Jurkoviče se je však podařilo zachránit. Podruhé hrozil areálu zánik na přelomu 80. a 90. let, kdy byla kvůli nedostatku peněz zastavena rekonstrukce objektů. Celou situaci navíc komplikoval spor o vlastnictví objektů.
V roce 1995 se vlastníkem areálu stalo Valašské muzeum v přírodě a ve stejném roce byl areál vyhlášen národní kulturní památkou. V roce 1996 zahájilo muzeum rekonstrukci Libušína a Valašské zvonice, které byly zpřístupněny veřejnosti v roce 1999. Ve stejném roce byla zahájena rekonstrukce útulny Maměnka.
Oheň nezaložen úmyslně
Chata Libušín sloužila až do požáru v noci z 2. na 3. března 2014, kdy téměř celá shořela, jako restaurace. Škoda se na této národní kulturní památce odhadovala na 80 milionů korun. Valašské muzeum v přírodě rozhodlo o obnově Libušína a stavba nové chaty začala v létě 2017. Jednalo se o vědeckou rekonstrukci, při které se používaly původní technologie. Objekt dostal mírně jiné barvy a vrátil se do podoby v roce 1925, kdy byly dostavěny všechny jeho části.
Náklady na obnovu Libušína dosáhly asi 111,5 milionu korun, z toho stavba si vyžádala zhruba 96 milionů korun. Včetně nákladů na likvidace požářiště, zabezpečení staveniště nebo předprojektovou dokumentaci se od požáru do objektu investovalo přes 117 milionů korun.
Při vyšetřování požáru kriminalisté zjistili, že oheň nebyl založen úmyslně a že ho nezpůsobila závada na elektroinstalaci. Místem požáru vyšetřovatelé určili těleso komína. Případ se poté dostal ke vsetínskému okresnímu soudu, podle obžaloby způsobil neštěstí Pavel Pryszcz z Karvinska, který v roce 2007 zanedbal opravu komínových těles. Okresní soud ve Vsetíně letos v červnu Pryszcze zprostil obžaloby.
Autor fotogalerie: Wiki
Psali jsme také:
Invalidovna v Praze bude otevřena veřejnosti. Přijďte se stát součástí historie
Od největší stavební katastrofy novodobé české historie uplyne devadesát let