Podaří se zachránit Transgas?

Na večer 4. prosince svolaly občanské iniciativy protestní pochod ve snaze zachránit komplex na spodním konci Vinohradské třídy nad Národním muzeem a magistrálou před zbouráním. Petr Zeman, který vede jednu z iniciativ, Prázdné domy, se nevzdává naděje. Například proto, že příští ministr kultury, který bude jmenován spolu s novou vládou vzniklou na základě výsledků říjnových voleb, by mohl rozhodnutí svého předchůdce zvrátit. Dosavadní ministr Daniel Herman totiž o své vůli přerušil přezkumné řízení o prohlášení Transgasu kulturní památkou a řekl, že komplex budov není natolik významný, aby zasloužil památkovou ochranu. „Pokud by se povedlo řízení obnovit, je stále naděje, že nový ministr rozhodne ve prospěch stavby,“ řekl Zeman v rozhovoru s TV Architect. Další možnost naznačila mluvčí ministerstva Simona Cigánková, když uvedla, že rozhodnutí by mohlo zvrátit podání žaloby k soudu ze strany nejvyššího státního zástupce nebo ombudsmana proti rozhodnutí ministerstva s tím, že by se muselo jednat o žalobu ve veřejném zájmu.

„Nikdo už nikdy nic podobného nepostaví,“ říká Zeman. „Transgas má jen malou naději, ale pokud se podaří rozbouřit lidi, možná se zachrání další podobné stavby.“ Dodává, že se jedná o změnu paradigmatu. Lidé by měli začít přemýšlet o tom, že brutalistické stavby mají svoji hodnotu a že Praha pár takových jizev snese.

Zastánci demolice poukazují na to, že z velké části nevyužívaný komplex nesplňuje současná technologická a energetická kritéria a že přestavba by byla příliš nákladná. HB Reavis chce na místě Transgasu postavit moderní energeticky úsporné kancelářské budovy s novou piazzou s kavárnou a venkovním posezením podle návrhu známého architekta Jakuba Cíglera. Tak proč to monstrum nezbourat?

Situace není rozhodně černo-bílá a obě strany mají platné argumenty. Český vesmírný architekt  Ondřej Doule, který žije a pracuje ve Spojených státech, řekl TV Architect na mezinárodní konferenci Šetrné budovy 2017 v Praze, že je pro zachování komplexu. „Vždycky je lepší zachovat existující stavby a naplnit je novou funkcí,“ říká Doule, který navrhuje špičková inovativní řešení pro využití v kosmu nebo na Zemi v oblastech zasažených přírodními katastrofami. Vysvětluje, že udržitelnost podle jeho názoru zahrnuje i kulturní udržitelnost. „Vyžaduje to ale mnohem více přemýšlení a pro developera je vždy snadnější stavět na prázdném pozemku,“ dodává.

Ne všem, kdo si přejí komplex zachovat, se líbí brutální a drsná struktura z holého betonu, pokrytá místy nasekanými žulovými dlažebními kostkami, kterou zdobí odhalené ocelové potrubí. Bojují ale za její zachování, protože v ní vidí symbol jedné éry. Ne komunistické éry, jak říká jeden z autorů projektu, architekt Václav Aulický, v rozhovoru pro internetovou televizi DVTV, a vysvětluje, že stavby jako obchodní domy Kotva a DBK, bývalé Federální shromáždění, hotel Thermal v Karlových Varech nebo nedávno zbouraný hotel Praha v Praze 6 se zrodily v období uvolnění.

„V letech 1967, 68 a 69 jsme směli cestovat, prohlíželi jsme si časopisy, a viděli jsme budovy, které se stavěly jinde. Byla to celosvětová vlna. Konstrukční prvky se odhalovaly jako v Le Corbussierových projektech,“ vysvětluje Aulický. „Pojem brutalismus vznikl z francouzského výrazu „brutal beton“ neboli syrový beton. Materiály byly vystaveny ve své nahotě, beton nebyl pokrytý omítkou a girlandami.“

Aulický se k architektům Jiřímu Eisenreichovi, Ivo Loosovi, Jindřichu Malátkovi a Janu Fišerovi, kteří pracovali na projektu Transgasu, připojil rok nebo dva po škole. Říká, že ačkoliv považuje komplex za svoje dítě, netrvá na tom, aby byl zachován v současné podobě. „Vyžadovalo by to ale otevřenost k adaptacím ze strany památkářů. Je tam prostor, který by bylo možné zastavět a zvýšit tak využitelnou plochu komplexu,“ říká Aulický a dodává, že vypracoval studii, ve které zkoumal, co by bylo možné na pozemku dostavět. Připouští také, že dlažební kostky na fasádě by měly nahradit lehčí materiály.

„Samozřejmě, že je potřeba vyměnit fasádu na těch objektech, protože neodpovídá dnešním požadavkům na energetickou úspornost… Ale jinak se jedná o městotvorný prvek. Jsou tu dvě kancelářské budovy, prostory pro obchody a služby a budova, kterou lze využít pro kavárnu, fitness centrum, a podobně,“ říká Aulický a dodává, že ho těší zájem odborníků i laické veřejnosti a mladých lidí, kteří usilují o zachování komplexu.

Protestního shromáždění, naplánovaného na pondělí 4. prosince, se zúčastní umělci, architekti i historici umění. Aulický a Fišer, poslední dva žijící autoři projektu, rovněž přislíbili účast.

Foto: PatrikPaprika – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26608892