Politici a developeři musí spolupracovat, ukázala konference SAR

Zatímco poslední volby se nesly v atmosféře, že je třeba developery zastavit, dnes politici a developeři hledají cestu, jak spolupracovat. Uplynulé roky ukázaly na současné bytové krizi až příliš výstižně, že jiná cesta zřejmě není.

Na některých konkrétních opatřeních se diskutující shodli. V krátkodobém horizontu by pomohl rozhýbat zablokovanou výstavbu jeden centrální stavební úřad a rychlé projednání prioritních změn územního plánu pro dopravní stavby a bytové projekty. To zejména na brownfieldech, ve kterých je uzamčeno šedesát procent z celkových devadesáti tisíc připravovaných bytů. To jsou opatření, na kterých může začít pracovat Praha hned. Pomoci jí bude muset ministerstvo pro místní rozvoj s připravovanou dílčí novelou stavebního zákona zavádějící především fikci souhlasu a projednáním nového stavebního kodexu.

Kde stavba vázne, rostou ceny

Pavel Kliment, partner KPMG a člen SAR na grafech a statistikách jasně doložil přímou závislost počtu povolovaných bytů a růstu cen tam, kde se nepovoluje. Kupříkladu ve Varšavě rostly ceny bytů v letech 2015 až 2017 o 1,5 procenta, zatímco v Praze třinácti procentním tempem. V hlavním městě Polska připadá na sto tisíc obyvatel tisíc dvě stě třicet sedm povolených bytů, u nás jen tři sta sedm. „Varšava je krásným příkladem, jak tato přímá úměra funguje v praxi. Investice do dopravní infrastruktury spojené například s rozšířením linek metra, ochota stavět výškové budovy, podpora státu, historický vývoj, a hlavně významně rychlejší schvalovací procesy stojí za rekordním počtem nových bytů v tomto městě. Praha nebude nikdy povolovat nové byty v rozsahu Varšavy, ale stávající situace je extrém,“ uvedl Pavel Kliment.

Podobná je situace také v Mnichově, kde je bydlení drahé i pro Němce. Tam ovšem ceny rostly pomaleji – loni v Mnichově povolili třináct tisíc bytů, zatímco v Praze zhruba dva a půl tisíce. „Odhadujeme, že letos se prodá i vzhledem k novým, zbytečně restriktivním regulacím hypoték méně než pět tisíc bytů a povoleno bude jen zhruba dva tisíce dvě stě. Přitom by v Praze bylo potřeba stavět kolem deseti tisíc bytů ročně,“ podotkl Dušan Kunovský, člen SAR a šéf Central Group.

Miroslav Zámečník, ekonom České bankovní asociace doplnil, že ceny pražských bytů žene vzhůru nejen to, že se konjunktura potkala s nedostatečnou výstavbou. Praha je podle něho podobně jako jiné západní metropole pod vlivem globálních faktorů a investičních nákupů.

Rodný list pro brownfieldy

Petr Hlaváček, náměstek primátora odpovědný za územní rozvoj chce pomoci výstavbě především tak, že město rychle schválí čekající a „spící“ změny územního plánu pro bytovou výstavbu. Týká se to těch, které nejsou v konfliktu se zájmy města a znamenaly by posílení nabídkové strany trhu a dostupného bydlení.

Na pozemcích města a městských částí chce potom zkoušet experimentální družstevní bytovou výstavbu. Hlaváček upírá pozornost také k velkým rozvojovým plochám a k brownfieldům.  Pro ně by chtěl nechat vytvořit podrobné manuály s reálnými harmonogramy jejich odblokování. Každý z nich by měl získat „rodný list“. „Zapomněli jsme hledat řešení u kulatého stolu, nemůžeme spolu jednat prostřednictvím České pošty, která je v krizi,“ podotkl náměstek s tím, že důležitou debatu o vztahu veřejného a soukromého zájmu máme teprve před sebou.

Hana Marvanová, radní pro legislativu vidí jako prioritu především zrychlení schvalování procesů. „Povolování se musí stát absolutní prioritou, úřady musí dodržovat správní lhůty, jinak je to selhání státní správy,“ podotkla. Je třeba ale definovat soubor mnoha opatření, jedno kouzelné slovo, které by uhasilo současnou bytovou krizi, neexistuje. „Chceme také otevřít diskusi s developery, jak by město mohlo získat sociální byty. Zároveň od nich budu chtít vědět, kde přesně mají zaseknuté projekty a hledat systémové řešení,“ dodala.

Centrální úřad, digitalizace schvalování

Pohled z praxe nabídl účastníkům diskusního fóra šéf developerské společnosti Central Group. „Bytovou krizi nepomůže řešit nic jiného než zrychlení schvalování staveb, dostatek pozemků pro novou výstavbu a fungující tržní prostředí se zdravou konkurencí mezi developery a hypotéčními bankami bez zbytečných regulací,“ řekl Dušan Kunovský.

Kromě zajištění striktního dodržování lhůt všemi úřady, urychlení prioritních změn územního plánu a odstranění nadbytečných stavebních uzávěr navrhuje především digitalizaci schvalovacího procesu a zřízení jednoho centrálního pražského úřadu. „Oproti koncepci nové pražské koalice uvedené v programovém prohlášení by ale měl tento úřad fungovat nejen pro územní řízení, ale i pro stavební a společná řízení,“ uvedl Kunovský. 

Odvolacím orgánem by pro tento centrální úřad podle něho mělo být MMR s jasně stanoveným termínem pro vyřešení odvolání. Úřad by měl řešit stavby dopravní a technické infrastruktury, stavby občanské vybavenosti a větší bytové i nebytové stavby. „S účinností nového stavebního zákona v roce 2023 by tento úřad byl velmi snadno transformován na předpokládaný krajský stavební úřad,“ soudí Kunovský.

red

Mohlo by vás zajímat:
10 vizí a konkrétní kroky pro stavební rozvoj Prahy a ČR
Nový stavební zákon dělá první krůčky