Česká pošta nabídla na portálu veřejné správy budovu na rohu Jindřišské ulice a Politických vězňů. Během 30 dnů o ní mohou projevit zájem státní instituce. Už v minulosti měl o objekt zájem Magistrát hlavního města Prahy.
Minimální cena je ve výši odhadu 1,325 miliardy Kč. Pokud o budovu nebude mít zájem nikdo ze státního sektoru, začne podnik připravovat nabídku na prodej ostatním subjektům.
Zájem pražského magistrátu zúčastnit se případných aukcí České pošty na prodej centrální pobočky a dalších nemovitostí schválili pražští zastupitelé koncem června. Město tehdy uvedlo, že by preferovalo přímý odkup nemovitostí. Magistrát má zájem i o budovu v Moravské ulici v Praze 2.
Rozlehlá šestipatrová budova je v současnosti stále využívána jako poštovní pobočka. Její vybavení je tomu uzpůsobené, například pro přepážkovou halu je zastřešen jeden ze dvorů, které budova nabízí. Druhý dvůr aktuálně slouží pro parkování a manipulaci se zásilkami. Mnoho prostorů je však uzpůsobeno pro administrativu.
Rozsáhlá novorenesanční budova byla postavena v letech 1871 až 1874 v místě bývalého kláštera celestinek. Autorem projektu mohutné stavby byl Antonín Branter. Čtyřkřídlá budova byla vystavěna v novorenesančním stylu, křídla svírají zastřešenou dvoranu a vnitřní dvůr.
Zastřešená dvorana má výmalbu od Karla Vítězslava Maška, najdeme zde rostlinnou ornamentiku a alegorické postavy Poštovnictví a Dopravy, znaky měst.
Budova hl. pošty je ojedinělým dokladem architektury postavené pod vlivem nejpozdějšího klasicismu a je dochována včetně pozoruhodných interiérů v autentické podobě. V roce 1998 byla budova prohlášena za kulturní památku.
Významné dílo Jana Kotěry, postavené pro hudební nakladatelství Mojmíra Urbánka, uzavírá architektovo vrcholné tvůrčí období (1905–1913) a zahrnuje již rané prvky etapy nesoucí se ve znamení moderního klasicismu (tympanon).
Dvojice mimořádně kvalitních secesních paláců navržených souběžně Osvaldem Polívkou. V domě známého vydavatele a galeristy Františka Topiče (ve dvorním domě a pak v přístavbě do dvora a nakonec v suterénu budovy) se konaly známé výtvarnické salony. Parter Topičova domu byl ve 30. letech upravován architektem Františkem Zelenkou ve stylu funkcionalismu a později prošel dalšími adaptacemi. Sídlilo zde nakladatelství Borový, jednu dobu tu byla i redakce Lidových novin. Později po válce pak nakladatelství Československý spisovatel.
Lávka propojující Holešovice a Karlín slouží již měsíc a každý den ukazuje, že do Prahy opravdu patří. Lidé si pochvalují komfortní propojení břehů Vltavy i architekturu. Lávka byla realizovaná podle projektu autorů Petra Teja, Marka Blanka a Jana Mourka na základě mezinárodní soutěže pořádané Institutem plánování a rozvoje Hlavního města Praha.
Po 100 letech bude dokončen koncept pražských Dejvic. Autorem budoucí podoby je vítěz architektonické soutěže, holandsko-český tým Benthem Crouwel Architects a studio OVA. Dostavba 4. kvadrantu Vítězného náměstí, jednoho z nejvýznamnějších pražských centrálních prostor, navazuje na původní hodnoty urbanistické koncepce Dejvic od Antonína Engela. Investor s vítězem již podepsal smlouvu na přípravu projektu.
