Posun trasy pražského okruhu: Změny územních plánů a větší zabírání půdy
V případě, že by byla posunuta trasa chybějících částí Pražského okruhu směrem do Středočeského kraje, muselo by projít změnou čtyřicet jedna územních plánů v hlavním městě a středočeských obcích. Nová varianta by zabrala dvakrát více cenné půdy. Vyplývá to z materiálu Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR), který dnes předložilo zástupcům vedení města a radnic městských částí. Novou variantu trasy prosazují zástupci některých radnic a občanských sdružení.
Pražský okruh má podle dosavadních plánů měřit přes osmdesát kilometrů, v provozu je asi polovina. Nová trasa by byla delší, o kolik materiál neuvádí. Vedení Prahy je nakloněno první variantě. „Fakta, která jsme již prověřili, ukazují, že reálná je pouze varianta v platné územně plánovací dokumentaci. Pro hovoří jak shodnost s územními plány, velikost záboru a další,“ uvedl Adam Scheinherr, náměstek primátora.
Pozemky v územní rezervě
V případě varianty, která je plánována již řadu let, není v souladu s územním plánem trasa pouze na dvou místech. Jde o středočeské Přezletice a Radonice. Tady jsou však pozemky v takzvané územní rezervě a jsou vyhrazeny pro stavbu silnice. Obce by své plány pouze změnily.
V druhé variantě by v Praze měl územní plán v souladu se stavbou pouze městská část Nupaky a ve středních Čechách Říčany a Kněževes. Naopak změnit by jej musely například městské části na jihovýchodním okraji Prahy a obce na sever od Prahy, a to středočeské Úholičky, Tursko, Líbeznice nebo Brandýs nad Labem. Další zhruba desítka obcí by jej musela změnit v části mezi D1 a D11.
Zpátečnická varianta
Delší varianta okruhu není zanesena vedle územních plánů obcí ani do Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, upozornil Věslav Michalik, šéf krajského zastupitelského klubu STAN. „Pouštěli bychom se do varianty, která by nás vrátila o desítky let zpátky a výstavbu okruhu výrazně oddálila,“ doplnil. Petr Borecký, starosta Úval varoval, že případné rozhodnutí o rozpracování delší trasy by na několik let pohřbilo připravenou východní variantu okruhu i plánovanou přeložku silnice číslo dvanáct, která má ulehčit obcím i městským částem na této trase.
Základní varianta by podle dokumentu zabrala z půdního fondu devět set dvacet čtyři hektarů. Alternativní trasa by však vyžadovala třináct set osmdesát devět hektarů, z nichž by až tisíc padesát hektarů spadalo do prvních dvou kategorií té nejkvalitnější půdy. Dosud plánovaná varianta by z nejcennějších pozemků zabrala sedm set dva hektarů.
Chybějící části
Alternativní trasa by se dotkla také více obydlených území. V původní variantě je plocha dotčených ploch bydlení 69,6 hektaru, u alternativního 257,1 hektaru.
Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi osmdesát tři kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit. Proti výstavbě dlouhodobě bojují radnice na severu hlavního města.
red
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
