Považský hrad nedaleko Považské Bystrice: První etapa obnovy je na světě
První etapa projektu obnovy Národní kulturní památky vytvořila podmínky pro její zachování, prezentaci a zpřístupnění veřejnosti. Nový prohlídkový okruh provází drobná architektura v podobě mobiliáře a informačního systému z trvalých přírodních materiálů.
Soustava opevnění
Hrad s původním názvem Bystrica byl postaven, jako součást soustavy opevněných sídel Pováží přibližně v 2. polovině 13. století. Opevněné sídlo bylo postupně dobudováno a přestavěno. Začátkem 17. století však hrad ztratil svůj původní význam a funkci. V roce 1698 byl částečně zbourán z obavy, aby se nestal sídlem protihabsburských povstalců. Bez rozsáhlejší rekonstrukce přetrvalo torzo objektu až do nedávné minulosti.
Konzervační metoda
Autorský tým kromě rekonstrukčních zásahů na nadzemních objektech hradního jádra řešil i systém bezpečného zpřístupnění památky. Součástí první etapy rekonstrukce hradu bylo vytvoření vnitřního přehlídkového okruhu, který je doplněn prvky dočasného mobiliáře. Zvolená konzervační metoda obnovy doplněna o dílčí rekonstrukce vybraných částí, zachovává autentickou podobu zříceniny.
První fází v procesu komplexní obnovy národní kulturní památky je revitalizace částí hradního jádra, kde proběhl architektonicko-historický výzkum. V dalších etapách obnovy se počítá s prezentací a zpřístupněním archeologicky a architektonicko-historicky nezdokumentovaných částí hradního komplexu, zejména zasypaných částí hradního jádra a předhradí.
Památková obnova zastřešovala v nezbytném rozsahu konzervaci a sanaci narušených a nestabilních konstrukčních prvků hradu, potřebné rekonstrukční a restaurační zásahy. To vše v souladu s architektonicko-historickým výzkumem a potřebami vyplývajícími z cílů komplexní obnovy hradu.
Architektonické řešení obnovy
Hrad si zachoval čitelnou dispozici, hmotově - prostorové členění a množství architektonických a fortifikačních prvků.
Cílem obnovy bylo v maximální míře zakonzervovat zachovanou hmotu západní, jižní a východní části hradního jádra s obytnými křídly, hradním palácem a parkanem. Projekt v budoucnu počítá i s obnovou zbytků hradební zdi předhradí, dělové bašty a dalších objektů předhradí. Snaha by měla vést k zachování dnešní autentické podoby objektu.
Nosná konzervační metoda obnovy byla doplněna o dílčí rekonstrukce vybraných částí s cílem polovičního navrácení jejich historického výrazu. Cílem prací bylo statické zpevnění narušených částí konstrukcí s důrazem na historické otvory, které umožnilo zpřístupnit nové části památky.
Hlavním zdůvodněním zvolené metody je snaha o zachování současné podoby zříceniny s důrazem na siluetu a celkové pohledy, avšak nevyjímaje ani prostor uvnitř hradu. Dílčí rekonstrukce některých prvků zároveň nepotlačují dominantní konzervační přístup a umožňují zpřístupnění a provozování prostorů zkoumané části hradního jádra.
nyv